Nefalšovaná gotika v Českých Budějovicích. Z Rabenštejnské věže na vás dýchne historie

9. srpen 2017
Česko – země neznámá

Mezi nejstarší památky Českých Budějovic patří gotická Rabenštejnská věž. Pochází ze 14. století, kdy byla součástí městských hradeb a do dnešní doby se zachovala právě část hradebního ochozu. V jejích útrobách najdete výstavu historických zbrojí, především na vás ale z celého místa dýchne kus historie.

Rabenštejnská věž stojí kousek od Mariánského náměstí za stromy místního parku jménem Sady. Samotné stromy jsou také důležité, protože v nich sídlí havrani. Možná právě kvůli nim získala věž své jméno, od německého rabe - havran. Další teorie o vzniku názvu ale zmiňuje církevního hodnostáře ze zdejšího dominikánského kláštera Wolfganga Rabensteina.

„Je to jedna z mála věží, které byly vůbec zachovány, ostatní buď lehly popelem, nebo byly zbořeny při rozrůstání města,“ říká při prohlídce Iva Reitingerová, která provozuje prodejní galerii řemesel a která vám třeba i mimo sezonu poskytne klíč k prohlídce věže.

„Ale i Rabenštějnské věži hrozil zánik ať už při požáru města nebo při výbuchu střelného prachu, který tady býval uskladněný,“ říká Iva Reitingerová a dodává, že o věž měl zájem i podnikatel Adalbert Lanna mladší, který ji chtěl v roce 1872 od města odkoupit jako stavební parcelu pro své další podnikatelské plány. Lanna ovšem neuspěl. Už tehdy si městská rada osvíceně uvědomila, že věž je vzácnou památkou a neprodala ji.

Dodejme, že se jménem rodiny Lannů je spojena jak koněspřežka a čilý obchodní ruch kolem ní, tak i nedaleká loděnice, kde se dovážené zboží překládalo a vozilo dál po Vltavě až třeba do Hamburku.

Věž ze 14. století má tři poschodí s ochozem na vnitřní straně hradeb, tedy obranného systému, který kdysi vedl kolem celého centra Českých Budějovic. Úplně nahoře uvidíte typicky gotickou vysokou valbovou střechu s dochovaným pozdně gotickým krovem.

Expozice historické zbroje

Jednotlivá patra rozdělovaly ploché trámové stropy. Přízemí bylo přístupné pouze žebříkem z prvního patra. Spodek věže využívalo totiž město jako vězení. Seděli tady hříšníci souzení za dluhy, urážky na cti, výtržnosti, nalévání nekvalitního vína a podobně. Při rekonstrukci v roce 2000 ale řemeslníci objevili ještě za vstupem do věže dosud neznámý podzemní klenutý prostor.

Dodnes se dají dohledat informace, že věž byla obydlená, a to dokonce i po druhé světové válce, údajně až do 70. let. Město už do ní ale nezavedlo elektřinu ani plyn. Dnes tu najdete expozici kovářských výrobků s replikami historické zbroje i dalších rukodělných řemesel.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.