Nejkrásnější pohled na Třebíč je z Hrádku. Připomíná stezku korunami stromů

10. listopad 2017
Česko – země neznámá

Třebíč nepotřebuje rozhlednu. Přímo nad starým židovským městem, jen pár kroků od hlučného centra, se tyčí vysoká skalní stěna, ze které má člověk město jako na dlani. Místnímu lesoparku se říká Hrádek, A přibyly v něm navíc informační tabule, díky kterým si na Hrádku začnete všímat i jiných věcí než jen výhledu.

„Málokdo si uvědomí, že skály jsou jednou z velice významných přírodních lokalit,“ říká ochránce přírody Václav Křivan. Díky tomu, že jsou skály tak strmé, nedotkla se jich civilizace a zůstaly prakticky v původním stavu. Na starých fotografiích uvidíte cestičky, kterými do svahu pastýři hnali dobytek. Dnes se do lokality Hrádek dostanete po dlážděných chodnících. Počítejte ale se stoupáním v serpentýnách.

Nové informační tabule poukazují na přírodní zajímavosti Hrádku. „Hrana údolí je ideální místo na pozorování ptáků,“ říká Václav Křivan a s úsměvem vysvětluje, že Hrádek je v podstatě přirozená stezka v korunách stromů. Stromy na svahu totiž máme pod sebou. Na informační tabuli se dočtete, že tu létá například krutihlav obecný, který je nápadný svým hlasem. Teplé skalnaté svahy jsou i rájem hmyzu. Poměrně hojná je například kudlanka nábožná.

Na Hrádku stojí také pozůstatky staré kamenné bašty a asi nejfrekventovanějším cílem vycházek je Masarykova vyhlídka. Na jejím zábradlí se podobně jako na jednom z pařížských mostů začínají objevovat zámečky pro štěstí. Vyhlídka samozřejmě opět nabízí neopakovatelný pohled na Třebíč. Pro znalce přírody je ale mnohem zajímavější svah na boční straně. „Tady je nejzachovalejší část té skalní stepi, kterou můžeme na Hrádku najít. Tady to nikdy nezarostlo,“ říká Václav Křivan.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.