Nejstarší česká železná rozhledna Slovanka má kořeny ve Vídni. Hrozila jí demolice

24. květen 2017
Česko – země neznámá

Před 130 lety, v lednu roku 1887 se rozhodly tři odbory Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory postavit vyhlídku, která by nebyla jen z dřevěných kmenů a trámů. Rozhledna stojí na do té doby nevýznamném místě, což je zásluha Wilhelma Seibta, který zdarma nabídl pozemek ke stavbě.

Začátkem května se konalo na Seibtově vrchu první stavební řízení ohledně rozhledny, kde byl ze dvou předložených projektů vybrán návrh vídeňské firmy Wagner. Jednalo se o 11 metrů vysokou konstrukci, která předtím několik měsíců stála na Světové výstavě železáren ve Vídni. Akci kromě jabloneckého, janovského a hornokamenického odboru Německého spolku podpořilo i liberecké ústředí, a tak stavba mohla začít.

Ve druhé polovině července dorazilo 5,5 tuny litinových dílů rozhledny na vrchol kopce. Stavba běžela velice rychle i na dnešní poměry. Jeden místní zedník za pár dnů připravil tři metry vysokou kamennou podezdívku a vlastní konstrukci rozhledny sestavil jeden montér se dvěma pomocníky za 17 dnů.

Slavnostní odhalení rozhledny na Seibtově vrchu proběhlo 14. srpna 1887 a zúčastnilo se jej kolem 5 000 lidí. Na dobrovolném vstupném se vybralo víc, než stála samotná stavba. Dobové dokumenty hovoří o nákladech 1 978 zlatých a vybraných 3 065 zlatých. Zisk putoval do fondu na budoucí údržbu. A právě kvůli údržbě, či spíše neúdržbě, Slovanka málem skončila.

Po více než 100 letech hrozila demolice

Po roce 1945 převzal rozhlednu a sousední turistickou chatu Klub československých turistů a rozhledna na Seibtově vrchu dostala jméno Slovanka. Stejně se nazývá i kopec a chata. Další majitel Dopravní podnik Praha o rozhlednu nepečoval a věž postupně chátrala. Koncem 80. let byl vstup povolen jen na vlastní nebezpečí a od roku 1997 byla rozhledna nepřístupná. Tehdejším majitelem pozemku byly Pražské služby, které dokonce navrhly demolici.

Výhled na Ještědský hřeben

Demoliční výměr jablonecký stavební úřad naštěstí nevydal, protože provedená studie připouštěla možnost rekonstrukce. Na lepší časy se Slovance začalo blýskat v roce 1999, kdy rozhlednu koupilo město Lučany nad Nisou prakticky za cenu šrotu, což tehdy bylo 30 000 korun. V témže roce se Slovanka stala technickou památkou.

Dne 9. července 1999 vzniklo Občanské sdružení na záchranu Slovanky a na jeho žádost provedl inženýr Jan Janota důkladnou analýzu stavu rozhledny a připravil projekt na její rekonstrukci. Vznikla peněžní sbírka a rekonstrukcí prošla nejen železná rozhledna, ale i kamenný podstavec. A 5. července 2000 byla Slovanka slavnostně předána veřejnosti.

Rozhledna je celoročně zdarma přístupná. Dostanete se k ní od rozhledny Bramberk, kterou také vlastní Lučany nad Nisou, po červeně a dále po zeleně značené turistické trase, z Dolního Maxova po modré, z Josefova Dolu po červené, z Janova po zelené nebo červené a z Hrabětic po zelené turistické trase.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.