Nejstarší zděnou hráz v České republice má vodní nádrž nad Mariánskými Lázněmi

Zděná hráz pro potřebu zásobovat vodou Mariánské Lázně dole v údolí byla vyprojektována a postavena v letech 1894 až 1896. Zřejmě ale tehdy byli lidé vystrašení z katastrofálních povodní z roku 1890, a tak o pár let později zasypali cihlové dílo zeminou. Dílo podle návrhu profesora Andrease Rudolfa Herlachera překryl z obou stran násyp. Stalo se tak v letech 1906 až 1912.

Hráz byla při první rekonstrukci zvýšena o tři metry a rozšířena v koruně na 3,5 metru. Původní projekt předpokládal zhruba v roce 1920 další zvýšení hráze a zvětšení nádrže, k tomu už ale nikdy nedošlo.

Už při výstavbě hráze na konci 19. století bylo zřejmé, že vody sem z okolních lesů nepoteče dost. A byla to pravda. Dnes je proto vodní nádrž Mariánské Lázně součástí vodní soustavy propojené s nádrží Podhora, odkud je sem voda částečně přečerpávána.

Z cihlové hráze zůstaly dodnes k vidění jen sloupky vrchní části a věžička s výpustí. 116 metrů dlouhá hráz prošla ještě jednou rekonstrukcí v roce 1965. Paradoxně o to delší je z vnější strany úzká technická chodba, která vede násypem až k patě původní zděné hráze.

Okolní husté mariánskolázeňské lesy jsou krásnou kulisou zajímavého technického díla. Škoda jen, že na počátku minulého století zvítězily obavy lidí nad zkušenostmi slavného projektanta a unikátní dílo zmizelo v zemi.

Vodní nádrž Mariánské Lázně slouží jako jeden ze zdrojů pitné vody pro lázeňské město dodnes. I proto platí zákaz vstupu na hráz. Vidět je ale dobře i ze silnice, která kousek od hráze vede.