Nízká hladina Lipna odkrývá ve Frymburku poklady. Třeba zbytky mlýna

Při kolísání hladiny lipenské přehrady se zbytky mlýna objevují, podobně jako jiné poklady. Stačí se jen pozorně dívat. A mít k tomu pokud možno odborný doprovod. Tím naším byl archeolog Jan Račák, který bydlí takřka na břehu přehrady. Dříve působil v českokrumlovském regionálním muzeu, nyní pečuje i o památky v zahraničí. Ve své domovině ale nezahálí a na břehu Lipna dokáže najít zajímavé věci.

Poklady se objevují, když je nižší stav vody. „Teď jsme našli to, čemu archeologové populárně říkají šedý mor. Je to keramika, která má takovou specifickou barvu a patří do pozdního středověku. My tu máme stěnu nádoby a kus dna. Když budeme mít štěstí, objevíme třeba i část zdobeného pohárku nebo hezký okraj hrnce,“ ukazuje Jan Račák.

Stopy z minulosti můžete najít všude, kde sídlili lidé. „Kromě věcí ze středověku se dají najít i pozůstatky po osídlení pravěkém. Chodili sem patrně rybáři a lovci a stavěli si dočasná sídliště. Když má člověk štěstí, může narazit na zbytky pazourkových nástrojů nebo odpad po výrobě těchto nástrojů,“ dodává archeolog.

Mnozí návštěvníci přehrady už si asi na březích všimli plochých kamenů. Jedná se ve skutečnosti o pozůstatky domů, které tu kdysi stávaly. Například u Frymburku jde právě o pozůstatek mlýna. A o vzpomínku na jeho majitele Jana Nepomuka Maxanta a jeho životní omyl.

Na první pohled nic mimořádného, jen to, že ubyla voda v Lipně. Stačí se ale podívat pozorněji a najdete poklady|foto: Zdeněk Zajíček

„Byl to jeden z frymburských mlýnů. Jan Nepomuk Maxant, který zde působil jako učitel na počátku 19. století, ve stáru koupil tenhle mlýn společně se svojí novou mladou manželkou. Tím se ale hrozně zadlužil, manželka ho pak pustila k vodě a on zemřel sám a chudý,“ vypráví Jan Račák.