O mlýn v Chotči se stará sedmá generace Veselých. Historické stroje stále fungují

18. leden 2018
Česko – země neznámá

Tradiční české mlýny měly vždy krásnou atmosféru. Známe ji z mnoha pohádek a filmů. Ale ve vodním Mlýně u Veselých v Chotči u Prahy ji návštěvníci mohou zažít dodnes. A dokonce se můžete podívat, jak se mele obilí přímo na původním mlynářském zařízení z 30. let minulého století.

Chotečský mlýn býval součástí Staré mlýnské cesty podél Radotínského potoka. Ještě na přelomu 19. a 20. století jeho břehy lemovalo přibližně 20 vodních mlýnů. Mlýn u Veselých je přitom jedním z mála, které se v této oblasti dochovaly.

První zmínka o zdejším mlýnu pochází z roku 1666. O sto let později ho koupil Václav I. Veselý s manželkou Františkou. A tak vznikla rodinná tradice mlýna, kterému se později začalo říkat Mlýn u Veselých.

Hned u vstupu můžete vidět původní obrovská kamenná mlýnská kola. „Kamenné složení tu bylo až do roku 1910. V tom roce děda instaloval už takovou technologii, díky které se obilí dodnes rozemílá na válcových stolicích,“ vzpomíná současný mlynář Zdeněk Veselý.

Rodina Veselých areál postupně rozšiřovala a modernizovala. V roce 1927 proběhla elektrifikace Chotče a s ní i mlýna. O čtyři roky později u mlýna vyrostla pekárna, kde se pekl chleba pro celé okolí. V roce 1935 byl pro posílení pohonu nainstalován elektromotor a v roce 1942 vodní kolo na vrchní vodu nahradila Francisova turbína, která stroje pohání dodnes.

Obilí mele už sedmá generace Veselých

Po roce 1989 se mlýn v Chotči vrátil rodině zpátky a mlynářské řemeslo dnes udržuje už sedmá generace rodiny Veselých. Bylo přesto potřeba opravit nejen samotné budovy, ale i technologie. Pekárna se bohužel nedochovala. Po více jak 40 letech se ve mlýně u Veselých opět umlela pšenice v roce 1992. K mlýnské usedlosti patří vodní nádrž s náhonem a jezem, hospodářské budovy s přilehlými pozemky, asi tři hektary polí, jeden a půl hektaru lesa a obytná budova.

Pohled na původní budovu mlýna, kde je umístěná mlýnská technologie

A jak tu dnešní generace Veselých žije? „Snažíme se udržet naše žití v souladu s tradicí života na mlýnské usedlosti a to úsilím všech, kteří tu žijeme. Ostatně zasazení mlýna do přírodní scenérie, barokní budova a provozuschopná technologie z první poloviny 20. století jsou krásnou vzpomínkou na mlynářské řemeslo a um našich předků,“ říká Zdeněk Veselý.

V Mlýně u Veselých se dochoval ucelený komplex mlýnských strojů a zařízení. Proces mletí je rozprostřený přes dvě patra. Obilí se v přízemí vsype do příjmového zásobníku a výtahem putuje do druhého patra na čištění. Obilí zde stále cirkuluje, vyčištěné se slaňuje na mlecí stolice v prvním patře a pokračuje do filtrů a míchačky. Úchvatná je původní Francisova turbína. Ve strojovně hřídelí roztáčí transmisi, která hnací sílu převádí na všechny ostatní stroje.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.