Obnovené přírodní divadlo v Chrasti na Chrudimsku dělá z turistů herce
Lákala vás někdy herecká kariéra? Pokud ano, pak teď zpozorněte. Podíváme se totiž na místo, kde si každý může ověřit, zda má talent, aniž by publiku hrozila nějaká újma. V Chrasti na Chrudimsku v Pardubickém kraji mají divadlo pod širým nebem. Amfiteátr je ukrytý ve svahu za městem, kousek od Podlažického kláštera.
Ještě donedávna bylo zapotřebí notné dávky odvahy a také repelentu na komáry, aby se člověk na jeho prohlídku vůbec vydal. Zchátralý areál totiž víc lež třicet let ležel ladem. Město Chrast se ale rozhodlo dát unikátní památku postupně dohromady.
Původní divadlo zatopil rybník
Ochotníci v Chrasti začali fungovat před dvěma sty lety. Hráli po hospodách, společenských sálech a také ve zdejším přírodním divadle. Stálo ale na jiném místě, než to současné. Našli byste ho na dně Chacholického rybníka.
Po zatopení divadla vodou ale tradice místních ochotníků pokračovala dál, i když o kus vedle. Stupňovité hlediště a lavice ve svahu pomohli hercům vybudovat hasiči, dobrovolníci i úředníci. První představení v novém amfiteátru lidé viděli v roce 1952. Mezi kasovní trháky patřila klasika v podobě Maryši, Popelky, hrály se ale i méně známé kusy jako Stvoření lásky nebo Divadlo má zpoždění 24 hodin.
Chrastecké zpoždění ale trvalo podstatně déle. Derniéra se v přírodním divadle odehrála v roce 1979. Areál od té doby zarůstal, chátral a pomalu mizel. Vedení Chrasti ale naštěstí vloni rozhodlo o tom, že divadlo znovu vzkřísí. Na první představení po pětatřiceti letech přišlo 600 lidí.
Areál je nyní volně přístupný a nabízí zajímavou podívanou na zvláštní a výjimečnou stavbu. Vyznačuje se skvělou akustikou. Na jevišti stačí zašeptat a vítr spolehlivě donese repliku sto metrů daleko do nejvyšších pater hlediště.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Podle mne odveta bude,‘ míní analytička Irena Kalhousová. Izrael ji ale musí dobře nakalibrovat
-
V Česku hledáte jakoukoliv práci co nejdřív, v Dánsku tu nejlepší a pomůžou vám s tím, srovnává sociolog
-
‚Musíme se připravit.‘ Rusko může mít za pět let prostředky k útoku na NATO, řekl německý generál
-
Po odsouzení války mu začali vyhrožovat. ‚Vlastně jsem měl štěstí a udělal z toho skeč,‘ říká ruský komik