Oldřichův dub a Boženina studánka v Peruci připomínají slavnou pověst

16. únor 2015
Česko – země neznámá

Kdo by neznal jeden z nejslavnějších milostných příběhů české historie - příběh Přemyslovce Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Knížete okouzlila krása venkovské dívky natolik, že ji pojal za manželku, ač byl už ženatý. Ale můžeme-li věřit kronikáři Kosmovi, pak „…toho času každý, jak se mu líbilo, směl míti dvě i tři ženy a nebylo hříchem unésti manželku bližního ani manželce vdáti se za ženatého muže...“.

Podle pověsti zahlédl kníže Oldřich při jakémsi lovu u potoka půvabnou venkovskou dívku, která ho natolik uchvátila, že ji posléze vyzvedl na knížecí stolec jako svoji manželku. Byla to Božena, dcera Křesinova, a stát se to mělo v obci, která dnes nese jméno Peruc – na památku toho, že právě tam Oldřich poprvé spatřil Boženu: „ana prádlo perúc“.

Ale dost možná to nebyla Křesinova dcera, ale manželka. A jméno obce dnes lingvisté vykládají jako pozůstatek z dob ještě předslovanských. Co už ale historické prameny dokládají, je, že Božena posléze Oldřichovi porodila syna, který pokračoval v dynastické linii jako Břetislav I.

Oldřichův dub

A faktem je také skutečnost, že poštovní známka s obrazem Oldřicha a Boženy od Františka Ženíška získala v roce 2009 titul Nejkrásnější česká poštovní známka. Kopie obrazu visí i v Peruci na radnici, starostovi za zády.

Boženina studánka je nedaleko Křesinova domu

Dodnes můžete v centru Peruce vidět Boženinu studánku, zásobovanou pramenem vytékajícím ze skály pod zámkem. Je vyzděná, krytá novogotickým altánkem a nachází se přímo naproti domu, který nese tabulku, že právě zde bývala usedlost Křesinova. Takže Božena to neměla s prádlem daleko – ať už byla Křesinovou dcerou nebo manželkou.

A než obec Peruc vybudovala vodovod, chodili sem lidé běžně pro pitnou vodu. Romantičtí malíři ovšem setkání Oldřicha a Boženy umisťují na břeh vody tekoucí, ale tu najdeme v Peruci také – těsně vedle Oldřichova dubu, ke kterému se ale musíme vypravit až na okraj městyse.

Perucký chrám

Oldřichův dub poničili vandalové

Oldřichův dub je úctyhodný stařešinanarostl do výšky 30 metrů, obvod kmene ve výšce lidské postavy je 750 centimetrů, u paty stromu pak naměřili skoro 9 a půl metru. Přesto odborníci tvrdí, že jeho stáří bude kolem 600 let, nikoli tisíc, jak by dějiny napovídaly. Oldřich vládl od roku 1012 do své smrti v roce 1034.

Perucký zámek

Bohužel vandalové dub před několika lety poničili – rozdělali uvnitř kmene oheň a strom tak značně poškodili. Odborníci dutinu vyplnili betonem, korunu sepjali ocelovými obručemi, aby se strom nerozlomil, a jen díky tomu dodnes zjara na několika větvích vyraší listy.

Jeden z peruckých starostů už před lety sesbíral pár žaludů spadlých z Oldřichova dubu a zasadil je, takže Peručtí genofond památného stromu zachovali. Však jsou na něj také právem hrdí.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d1582.6020580513614!2d13.962204235661707!3d50.34569953290011!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDIwJzQ0LjUiTiAxM8KwNTcnNDMuOCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1424081565919" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.