Osada U Tří Kocourů má jen devět chalup. A navíc to jsou ve skutečnosti dvě obce
Litomyšl spojovala dříve s královským městem Chrudimí hlavní silnice, kde panoval čilý obchodní ruch. Trasa vedla skrz osadu U Tří kocourů, která je specifická tím, že ji tvoří jen devět chalup. A zároveň jde vlastně o dvě obce. Pět stavení totiž patří obci Újezdec, zbylé čtyři vesnici Makov.
Kromě mýtnice bylo U Tří kocourů i řeznictví a dvě hospody. V hospodě u Kabrhelů sídlil taneční sál s harmoniem. Mýtnou závoru údajně podepíraly tři sloupy, takzvaní kocouři, od kterých se zřejmě odvodil i název osady. Jde ale pouze o jeden z možných výkladů.
Dnes pojmenování osady připomínají profily tří kocourů na průčelí jednoho ze zdejších domů. Kocour karbaník drží v packách karty, kocour pijan sklenku vína a kocour soudce má v tlapkách knihu s paragrafem.
U rozcestí stojí altán s informačními tabulemi, ze kterých se zájemci dozví, jak osada přišla ke svému názvu, a přečtou si jeden záznam z kroniky o místním řezníkovi Pachtovi.
Údajně žil v jednom z domů. Sekal maso načerno a neplatil daně. Za to ho úřady odsoudily k trestu mnoha ran holí. Silák Pachta ale snesl jen první ránu, pak rozbil lavici, ke které byl přivázán, a jednou z jejích noh zbil pány, kteří ho přišli potrestat. Potom už řezníkovi daně nechtěli. Pachta se dožil úctyhodného věku v obecní pastoušce v Újezdci a podle kroniky si ještě krátce před smrtí zatancoval u muziky.
Přímo u silnice stojí studna desátého domu, který byl zbourán při stavbě nové komunikace. Studna je technickým unikátem, voda se z ní čerpala točením kola klikou, uvnitř je protizávaží, aby točení šlo co nejlehčeji. Uvnitř trubky najdete píst a na konci čerpadlo. Takových studní je v Pardubickém kraji už jen několik.
V těsné blízkosti osady U Tří kocourů leží arboretum Růžový palouček, což je další turisty vyhledávané místo. Uprostřed polí kvetou vzácné francouzské růže. Ke vzniku paloučku se váže mnoho legend. Lidé místo odjakživa chápali jako posvátné se zvláštní energií. Podle pověstí Aloise Jiráska se tu s rodnou zemí loučili čeští bratři, když byli pro svou nekatolickou víru vyhnáni z vlasti. A z jejich slz vyrostly vzácné růže. Pojí se k nim také varování, že smrti dojde každý, kdo je bude chtít zničit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů
-
Symbolika je na Blízkém východě nejdůležitější, Izrael ani Írán nechtějí konflikt vyostřovat, míní expert
-
‚Naše cesty se rozdělují.‘ Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech soužití rozcházejí