Ostravskou část Poruba zdobí sorela. Architektura ve stylu socialistického realismu

11. březen 2015
Česko – země neznámá

Mělo to být město zalité sluncem, plné zeleně, klidu a spokojených pracujících. Protipól původní Ostravy, ve které lidé dosud bydleli v bezprostřední blízkosti hutí a dolů a stovek tun železa a uhlí.

Budování ostravské městské části Poruba začalo zkraje 50. let - v duchu socialistického realismu, takzvané sorely. Nové město mělo vzniknout podle oslnivého plánu, který nezapřel inspiraci sovětskými vzory a renesančními ideály. Velkorysý záměr nakonec nebyl zcela dokončen, a tak sorela tvoří jen část dnešní Poruby.

Sorela se podepsala jak na architektuře jednotlivých domů, které slouží především bydlení, tak na urbanismu. Symetricky řazené několikapodlažní budovy se shlukují v celky, které obepínají hlučné dopravní tepny. Uvnitř bloků je ruch o poznání menší, ulice jsou často jednosměrné, s oddechovými zónami, parčíky a dvory.

Porubě dominuje neobyčejně široká Hlavní třída. „Člověk jakoby se ocitl na velkoměstském bulváru někde v Petrohradu nebo v Paříži," popisuje historik umění Martin Strakoš ulici, která se dříve jmenovala Leninova třída.

Architektura sorela v Ostravě-Porubě

„Má to takový imperiální charakter, protože doba si žádala velké vzory. Zvnějšku mají domy ovšem řadu klasicistních prvků, vidíme tam sloupy, pilastry, římsy a oblouky. A protože inspirací byla i renesanční architektura, zdobí domy i sgrafita, plastiky a reliéfy,“ dodává Martin Strakoš.

Zvlášť výrazně a efektně působí část domů U oblouku navazující na takzvané Nábřeží anebo u Hlavní třídy domy zvané Věžičky. Sorela je chráněnou památkovou zónou nejen Ostravy-Poruby, kde patří k u nás vůbec nejvýznamnějším, ale také například nedalekého Havířova.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d12809.602458529784!2d18.175953557797147!3d49.83415493927296!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x4713e15379122f31%3A0x500af0f6615ae10!2sOstrava-Poruba!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426070940144" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: čan
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.