Památná hora Říp vítá každý rok dvě poutě: církevní a světskou

Tak se to alespoň píše v Kosmově kronice z roku 1126. O necelých sto let později rozvíjí legendu ve své kronice Dalimil. Ale nejvíc toho o praotci Čechovi věděl Václav Hájek z Libočan v polovině 16. století. Jeho kronika se krásně čte, přesto se na historická data a děje ani v jeho případě příliš spolehnout nedá. Alois Jirásek pak svými pověstmi kult praotce Čecha dovršil. Ovšem hora Říp tu je. A ať už se z ní rozhlížel kdokoli a kdykoli, pravdou je, že z ní je vidět krajina líbezná.

Krásně to vyjádřil básník Jaroslav Seifert: „Viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nic nedovedu… Když ale vidím na obzoru uprostřed kraje nízkou horu, na nebi mráček běloskvoucí – přestane srdce chvíli tlouci…“

Geologicky jde o zbytek třetihorní sopky. Podle silné vrstvy zvětralé sutě na jejím úpatí se dá propočítat, že se hora původně vypínala do výšky jednoho kilometru nad současným vrcholem, který se nachází ve výšce přes 455 metrů nad mořem. Zdejší čedič má tak vysoký obsah magnetitu, že střelka kompasu tu tančí úplně bez pravidel.

Říp od Roudnice nad Labem|foto: Stanislava Brádlová

Hora byla původně holá, smíšeným listnatým porostem ji nechal osadit až roku 1879 šlechtický majitel Mořic Lobkowicz.

Z hory Říp pochází i jeden ze základních kamenů Národního divadla

Románská rotunda na vrcholu Řípu patří mezi nejstarší stavby v Čechách, první zmínka pochází z roku 1126. Hovoří ovšem o přestavbě ještě staršího kostelíka. Přestavět ho nechal Soběslav I. Důvodem byla oslava vítězství nad německým králem Lotharem III. v bitvě u Chlumce na Ústecku. Tehdy také došlo ke změně v zasvěcení – původním světcem tu byl Vojtěch, při Soběslavově přestavbě získala rotunda zasvěcení svatému Jiří.

Kult Řípu a praotce Čecha vrcholil v době národního obrození. V roce 1868 byl z památné hory vylomen balvan, ze kterého kameníci zpracovali jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo.

Rotunda sv. Jiří na vrcholu Řípu|foto: Stanislava Brádlová

Tradicí se staly obrozenecké tábory lidu a také poutě na počest sv. Jiří. Ty se pořádají dodnes – církevní v neděli před svátkem sv. Jiří a světské pak následující víkend. Letos vychází mše svatá výjimečně na velikonoční pondělí 21. dubna, světská pouť na dny od pátku 25. do neděle 27. dubna.

Pokud se k Řípu vydáte a vystoupáte až nahoru k rotundě, můžete ztracené síly zpátky načerpat občerstvením ve víc než sto let staré turistické chatě na vrcholu, která vás uvítá nápisem: „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.“

Velkou raritu pak můžete vidět v Podřipském muzeu v nedaleké Roudnici nad Labem – mají tu diorama, které ukazuje, jak si v roce 1908 představovali, že bude Říp vypadat v roce 2000. Je to úžasný pohyblivý retro-futuristický model s vlaky, výtahy, visutou dráhou a dalšími technickými vymoženostmi – vše ze stavebnice Merkur.

A když už jsme citovali Jaroslava Seiferta, dovolte na závěr něco málo stejně aktuálního z pera Jana Nerudy: „Říp miluji. Je v řeči své tak přímý, jak ovšem každý heros dokonalý. Vždy, kdykoli jsme tu vedle sebe stáli, mně řekl: Tuž se, jsi mi ještě malý!“