Petschkův palác v Praze byl za války sídlem gestapa. Jeho zvěrstva připomíná památník

Na místě Petschkova paláce se kdysi rozkládala zahrada italského lékárníka. Jmenoval se Angelo. A tak Pražané zahradě říkali Andělská. Za druhé světové války, kdy v budově sídlilo gestapo, vězni naopak zažívali peklo.

V roce 1920 koupil dům s restaurací, který se v zahradě nacházel, právník Julius Petschek. Ve stejném roce se svým synem a dalšími příbuznými založil bankovní dům Petschek a spol. a nechali si postavit dům. Novoklasicistní budova se tváří historicky, přitom to byla na svou dobu moderní železobetonová stavba, plně klimatizovaná, s potrubní poštou, telefonní ústřednou, tiskárnou, dosud funkčními páternostery a bytelnými sejfy v suterénu.

Petschkův palác působil jako bankovní dům do roku 1938, kdy Petschkovi raději přesídlili do Velké Británie. Na základě vývoje v Německu po roce 1933 odhadli, co by se mohlo dál dít, že by mohl být ohrožen nejen jejich majetek, ale i životy. Budova se pak dostala do rukou státu.

Tragický osud vlastenců

Od května 1939 začalo budovu postupně obsazovat gestapo, které si zde vybudovalo řídící úřadovnu pro oblast Čech a současně služebnu pro oblast Velké Prahy. Probíhaly smutně proslulé výslechy a mučení českých vlastenců a odbojářů. Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v prostorách nechal zřídit stanný soud, který ve většině případů posílal odsouzené na popravu nebo do koncentračních táborů. Mnoho vlastenců bylo umučeno přímo v prostorách paláce.

Pod historizujícím hávem se ukrývala moderní železobetonová stavba|foto: Jolana Nováková

Strašlivé období připomíná pamětní deska umístěná na nároží. Petschkův palác je často mylně označován jako vězení. Vězni sem byli přiváženi z věznice na Pankráci a drženi buď v bývalých trezorech přeměněných na cely, nebo v místnosti, jíž se přezdívalo biograf.

Gestapo působilo v budově do 9. května 1945, kdy v ranních hodinách místo opustili jeho poslední příslušníci. Po osvobození v květnu 1945 se stavba vrátila zpět do vlastnictví státu. Stala se sídlem ministerstev zabývajících se hospodářstvím (Ministerstvo hospodářství a Ministerstvo zahraničního obchodu). V současné době se zde nacházejí pracoviště Ministerstva průmyslu a obchodu se zaměřením na zahraniční obchod a Evropskou unii.

Krátce po osvobození zřídili samotní bývalí vězni v suterénu památník jako připomínku šesti krvavých let. Památník Pečkárna v současnosti provozuje Český svaz bojovníků za svobodu, který sdružuje bývalé bojovníky proti německé nacistické okupaci v letech 1938 až 1945, včetně vězňů německých nacistických věznic, káznic a koncentračních táborů. Členy ČSBS jsou také pozůstalí po těchto bojovnících a další příznivci. Památníkem provádějí bez nároku na odměnu. Vstupné se v památníku také neplatí. Prohlídku si ale musíte předem objednat.