Pod zámkem v Zábřehu jsou rozsáhlé sklepy. Možná šlo o únikovou cestu z města

Zábřežský zámek vznikl skutečně jako sídlo správy lichtenštejnského panství poté, co jí přestal vyhovovat původní hrad, který zde stál patrně už od počátků města. První zmínky o něm jsou již ze 13. století a jeho dispozice se dochovala v zástavbě sousedící se zámkem dodnes.

Hradní areál ale nebyl pro správu statků vhodný, a tak se ve dvacátých letech 18. století kníže Josef Jan Adam z Lichtenštejna rozhodl přistavět k hradu východní křídlo v podobě jednoduchého barokního zámku. Samotná stavba proběhla v letech 1727 až 1732. Z této doby se v nezměněné podobě dochoval právě suterén zámku. V tehdejší době bývalo totiž zvykem, že úřednictvo nejenže na zámku úřadovalo, ale také bydlelo. Bylo tedy nutné vybudovat sklepy pro uskladnění potravin pro obyvatele horních pater.

Zámek byl sídlem nejrůznějších institucí

V roce 1849 odkoupilo zámecký areál od Lichtenštejnů město. Potřebovalo prostory pro nově vzniklé okresní hejtmanství a také okresní soud. Není vyloučeno, že v té době bylo ve sklepení zámku také něco jako vazební vězení pro provinilce čekající na proces. Samotný výkon trestu se ale vykonával jinde.

Okresní úřad v zámku sídlil až do roku 1936, kdy se přestěhoval shodou okolností do dnešní druhé budovy Městského úřadu Zábřeh na Náměstí Osvobození. V zámku, který v té době značně chátral, byly umístěny různé instituce, od lesní správy, přes pozdější lidovou školu umění, bytovou správu až po úřadovny veřejné bezpečnosti. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století prošel zámek rekonstrukcí a od roku 1991 slouží jako hlavní budova městských orgánů a sídlo starosty města.

Podzemní prostory se přesto nikdy nevyužívaly, díky čemuž jsou dochované téměř v původní podobě klenutých barokních sklepů. Dlouho byly také veřejnosti nepřístupné s výjimkou menší části, která slouží jako soukromá vinotéka.

Rytíř Tunkl oře dna svých rybníků - to je ukázka z nedávné epozice zábřežských strašidel|foto: Miroslav Kobza

Sklepení hostilo i zábřežská strašidla

V minulém roce se při snaze o otevření radnice veřejnosti spojili zaměstnanci města se studenty střední školy sociální péče a služeb a vybudovali ve sklepení expozici zábřežských strašidel. Nechyběl v ní legendární rytíř Tunkl, stavitel rybníků, který musí za svou krutost navěky orat dno svých staveb zapřažen do ohnivého pluhu za vydatného popohánění čertů. Byl zde i sv. Mikuláš, který prý zachránil město před požárem a další postavy z dávných městských legend.

Když je řeč o podzemních prostorách zábřežského zámku, pamětníci vědí, že přímo z hradební zdi pod zámeckým křídlem ústila ještě před její rekonstrukcí ven štola, procházející hluboko pod zámkem směrem na náměstí. Odvážnější ji několikrát navštívili a vědí, že se větvila, a některé její části byly zakončeny kanalizační vpustí. Dodnes není jasné, zda byla tato štola, vyzděná z lomového kamene a cihel, budována primárně jako kanalizace, nebo zda měla mít i funkci únikové cesty z případně obleženého města.

Zámecké křídlo navazuje na někdejší městský hrad|foto: Miroslav Kobza

Dobrodružné povahy pak také v podzemí zámku a zejména sousedního hradu hledali legendární chodbu, která měla spojovat sousední hrady Brníčko a Hoštejn se Zábřehem. Všechny totiž byly v majetku rodu Tunklů a říkalo se, že chodba je tak velká, že skrz ní může projet rytíř na koni. Technicky by však podobná stavba byla jen obtížně zvládnutelná a to i v dnešní době, neboť by podobná chodba musela překonat údolí řeky Moravy.

Přesto je zábřežské podzemí zajímavé. Kromě zámeckých sklepů má své podzemí, bohužel veřejnosti nepřístupné i někdejší hrad. Hluboké a mnohdy navzájem propojené sklepy má většina měšťanských domů na náměstí a kdo by měl zájem nakouknout do rozsáhlých prostor podzemí někdejšího pivovaru a bierhalle, měl by zavítat do proslulého hudebního klubu Ve Zdi, který sídlí právě v nich.