Podle plemeníka z píseckého hřebčína vznikla Myslbekova jezdecká socha svatého Václava
Co byste si vybrali? Jít se raději podívat do stájí na koně, nebo si spíš prohlédnout nějakou významnou kulturní památku? V jihočeském Písku je na jednom místě možné uspokojit oba tábory, a sice v místním Zemském hřebčinci, který je zároveň národní kulturní památkou.
Při návštěvě zdejšího areálu by vás mohlo napadnout, že si svatý Václav na pražském Václavském náměstí natloukl pozadí. Bronzový kůň, který se na vás hned za vstupní branou dívá z vyvýšeného podstavce uprostřed květinového záhonu, totiž jako by přiběhl rovnou od Národního muzea, ovšem bez jezdce.
Obě sochy, zdejší i pražský koňský portrét v sousoší sv. Václava, totiž představují stejného hřebce, zdejšího plemeníka Arda, kterého do píseckého hřebčince přivezli z jeho rodiště v Německu na počátku dvacátého století. Autorem obou plastik je věhlasný český sochař Josef Václav Myslbek.
Už více než sto let se město Písek pyšní nejkrásnějšími hřebci chovanými v naší zemi. Do nových stájí zdejšího hřebčince vpochodovali první statní samci v roce 1902. I když je třeba připomenout, že starší písecký hřebčinec v takzvaném Švantlově dvoře zde fungoval mnohem dříve.
Při návštěvě píseckého hřebčince se od průvodce a zasloužilého ošetřovatele a veterináře zdejších svěřenců dozvíte i historku, vysvětlující zvláštní ozdobu, kterou mistr Myslbek ozdobil Ardův ocas na obou sochách.
Říká se, že ošetřovatel Arda, který měl tehdy hřebce přivést ze stájí k Mistru Myslbekovi do ateliéru, nechtěl, aby se hřebec zablátil. Svázal mu proto ocas do praktického uzlu. Po překonání rozbředlého dvora ovšem už nikdo uzel na ocasu nerozvázal. Sochař netušil, že takto normálně koně ocas nenosí, a bez okolků uzel okopíroval do své plastiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Schopnost Ruska někoho napadnout je výrazně omezena, reaguje na Putinův projev analytik
-
Nesdílím Koudelkovo paranoidní vidění světa, obhajuje Paroubek rozhovor pro proruský web
-
V pražské nemocnici zaměnili pacientky. Lékaři provedli potrat ženě, která přišla jenom na kontrolu
-
Hokejisté Třince porazili v rozhodujícím duelu České Budějovice 2:0 a zahrají si semifinále extraligy