Polibek na Petříně je nejen prvomájový akt, ale i název sousoší od Josefa Mařatky

29. duben 2016
Česko – země neznámá

Sousoší Josefa Mařatky z roku 1910, které stojí u horní stanice lanovky na pražském Petříně, se jmenuje Polibek. Objímající se dvojice původně stávala v Letenských sadech. Na Petřín se přestěhovala až po roce 1945. Sousoší lemuje záhon růží Červená víla s modrofialovou šantou. Na Petříně stojí i několik dalších soch.

Dva a půl metru vysoká bronzová plastika Milana Rastislava Štefánika, československého astronoma, politika a letce, měla původně zkrášlovat Bratislavu. Za samostatného Slovenského štátu ji roztavili. Model se naštěstí dochoval. A tak stojí v Růžovém sadu od roku 1994, vlevo od vchodu do Štefánikovy hvězdárny. Mezi největší rarity Růžového sadu patří mimochodem růže, kterou vyšlechtil v roce 1936 zahradník Jan Böhm. Její jméno je Rosa Generál Štefánik.

Pražský vrch zdobí také Nerudova socha. Jan Neruda se narodil v kasárnách stojících na úpatí Petřína. Básníkova socha odlitá z bronzu znázorňuje stojící postavu s rukama za zády, ve kterých drží klobouk. Vznikla v roce 1970. Socha Jaroslava Vrchlického, kterou vytvořili Josef Wagner, Antonín Wagner a Jan Sokol, představuje pro změnu sedící postavu s knihou v ruce a okřídlenými génii u nohou.

Jedna socha, mnoho názvů

Fontána s chlapci, které se říká U žabiček, Hrající si chlapci nebo i Masarykovi vnuci, měla původně stát na zámku v Lánech. Modelem byli vnuci prezidenta T. G. Masaryka, synové Olgy Masarykové, Leonard a Herbert. Za války oba zahynuli v zahraničním odboji.

Spoluautor Máchovy sochy, Antonín Balšánek, si přál, aby básníkova socha zdobila schodiště z mostu Legií na Střelecký ostrov

Dále můžete na Petříně potkat sochu herečky Hany Kvapilové. Z bílého mramoru vznikla sedící postava v dlouhých šatech a s kyticí na klíně. Jejím autorem je Jan Štursa, který ji vyhotovil v roce 1913. Pod sochou je uložena urna s popelem herečky, členky Národního divadla.

Na Petříně objevíte také sochu Ferdinanda Lauba, světoznámého houslisty. Anebo hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Bronzová socha znázorňuje stojící postavu v nadživotní velikosti. I v této soše se skrývá urna s popelem skladatele.

A známý sochař Olbram Zoubek vytvořil na svahu Petřína Pomník obětem komunismu, který byl slavnostně odhalen v roce 2002.

A socha, pod kterou se nejen na prvního máje líbají zamilování? Jedná se o sochu Máchovu. Karel Hynek Mácha se narodil na Újezdě, tedy pod Petřínem. Jeho bronzová podobizna se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem. V levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu zhotovil Josef Václav Myslbek v roce 1912. Na věnci, zavěšeném na soklu, si přečtete počáteční verš Máje: Byl pozdní večer - první máj.

U horní stanice lanovky objevíte Mařatkovo sousoší nazvané Polibek

Pokud byste na Újezdě hledali dům, kde se Karel Hynek Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil, odejdete s nepořízenou. Už dávno nestojí. Dům U Bílého orla koncem 19. století zbourali. Dnes je na jeho místě nový dům (Újezd 401/35). Mezi okny v prvním patře se nachází pamětní deska, která připomíná básníkovo narození.

Spustit audio