Pomník bitvy u Zborova byl dlouho ztracený. Našel ho až publicista v armádním skladu

9. březen 2017
Česko – země neznámá

Na břehu řeky Malše v Českých Budějovicích stojí pomník bitvy u Zborova, který byl dlouhá léta považován za ztracený. Otakar František Birma, jeden z českých legionářů, kteří bojovali ve zmiňované bitvě, ho pojmenoval Voják na stráži. Pomník měl ovšem poněkud zvláštní osud.

S myšlenkou na vytvoření pomníku zborovským bojovníkům přišli po první světové válce v Českých Budějovicích sami vojáci z budějovického pluku, jehož základ tvořili ruští legionáři. Vítězný pomník představuje sochu vojáka, která má bezmála tři metry a k níž patřil ještě podstavec. Ten zmizel v základech vojenské jídelny ve Čtyřech Dvorech. Dnes místo něj u Vědecké knihovny v Českých Budějovicích stojí pod sochou betonový sokl.

Socha vznikla v roce 1927. Město České Budějovice zprvu přípravu pomníku podporovalo, ale později začaly zaznívat výhrady. Některým radním se nelíbila podoba vojáka. „Nepřipomínal totiž to, co měli všichni zafixováno z legionářské tradice. Má sice klasický dlouhý plášť, ale jeho přilba a puška připomínají už ústroj armády z roku 1922. Právě přilba, která někomu připomínala přilbu rakousko-uherské armády, nakonec přivedla město k tomu, že odmítlo památník na svém území,“ říká publicista Pavel Mörtl.

Budějovice sochu nakonec odmítly

Vojáci se tedy rozhodli postavit památník v areálu Žižkových kasáren. Město odmítlo jakékoli další garance, nebylo ochotno přispět na výstavbu a dokonce si vymínilo, že pokud bude pluk někdy v budoucnu kasárnu opouštět, musí armáda na vlastní náklady sochu zlikvidovat.

„Když jsem o tom mluvil s archivářem Danielem Kovářem, říkal mi, že je to snad jediný případ pomníku, o jehož likvidaci se hovořilo ještě dřív, než byl postaven,“ dodává Pavel Mörtl.

Čtěte také

V Žižkových kasárnách byl Zborovský památník slavnostně odhalen v červenci 1927, poté se u něj odehrávaly různé oslavy a připomínky výročí. Na místě zůstal do začátku roku 1939, kdy ho vojáci ještě stihli rozebrat a schovat do nedaleké kamenické dílny. Tam přežil celou válku a hned roku 1945 se vrátil zpátky do kasáren.

Jak dlouho tam potom zůstal, se přesně neví. Neexistují o tom žádné oficiální dokumenty. Říká se, že zmizel v letech 1965 nebo 1966, jiní hovoří až o roce 1968.

Po mnoha povoleních pomník znovu stojí

Další záhadou je, kde se části pomníku ukrývaly v následujících letech. „Stěhoval se. Napřed byly jednotlivé části odvezeny do takzvané radiové hlásky na Hlincové Hoře, poté putovaly po Budějovicích. Pomník byl převezen i do kasáren ve Čtyřech Dvorech, kde části soklu použili do základů při stavbě vojenské kuchyně. Zbytek byl někde uložen,“ vyjmenovává Pavel Mörtl.

Byly potřeba desítky povolení, aby se v červenci 2013 mohl Voják na stráži odhalit na současném místě

Dlouhá léta si na Vojáka na stráži nikdo nevzpomněl. Až v roce 2007 zveřejnil redaktor Českobudějovických listů Vladimír Majer článek, v němž nastínil historii pomníku. „Já jsem si na základě toho říkal, že pomník tady musí být, stačí jenom jít krok za krokem. Napadlo mě zeptat se pár lidí, které jsem znal z armády, a podařilo se mi zjistit, že nějaké zbytky sochy jsou v armádních skladech na Rudolfově,“ vzpomíná Pavel Mörtl.

Spojil se ještě s novinářem Antonínem Pelíškem a v listopadu 2008 se po vyřízení mnoha povolení dostal přímo do armádního skladu, kde objevil všech pět částí, byť byly velmi poškozené.

Po dalším úsilí se podařilo získat potřebné prostředky na opravu pomníku. Sochu zachránili zkušení restaurátoři, bylo ale ještě třeba vybudovat nový sokl. „Toho se ujali chlapci z Klubu vojenské historie Čeští lvi, kteří sehnali beton a vlastníma rukama na místě vykopali jámu a za pomoci stavebního odborníka připravili vše potřebné,“ doplňuje Pavel Mörtl.

„Byly potřeba desítky povolení, abychom v červenci 2013 mohli Vojáka na stráži odhalit na současném místě a dát mu šanci, aby tam snad už jednou provždy zůstal jako symbol nového československého státu a těch, kteří za jeho vznik položili život,“ uzavírá.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.