Poutní chrám v Bystrém u Poličky pamatuje Všechny dobré rodáky

10 fotografií

Na místě současného barokního chrámu svatého Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské stával kostel gotický, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1349. Tehdy to ale měl být kostel dřevěný. Na kamenný ho přestavěli v roce 1601 a už v roce 1682 se po příchodu řádu karmelitánů stal poutním místem. Bysterský kostel je tak nejstarším poutním chrámem Panny Marie Karmelské u nás. Nejedná se ale o jeho jedinou zajímavost.

Současná podoba kostela pochází z roku 1726. Nechali ho tehdy za pouhé čtyři roky vystavět majitelé bysterského panství Hohenembsové do úctyhodné výšky věží 50 metrů a stejně takové délky. A přestože se jednalo o šlechtu německou, základní kámen v kostele má na sobě český nápis. To nebývalo zvykem ani u českých šlechtických rodů, natož u jiné národnosti.

Další zajímavost se týká výzdoby. I když to není na první pohled vůbec poznat, jsou oltář i všechny sochy v interiéru kostela ze dřeva. Ale přitom vypadají jako kamenné. A jejich tvůrci si dokonce dokázali poradit se skutečností, že dřevo postupem času pracuje. Všechny sochy jsou proto z druhé strany vydlabané.

Božské oko i ucho

Další jedinečnost kostela v Bystrém ocení zejména religionisté. Jde o znázornění božského oka a také ucha v interiéru. To podle barokního znalce profesora Ivo Kořána není zvykem a nic podobného se podle jeho slov nikde jinde v republice nevyskytuje. V barokních kostelích se nachází vždy jen jeden z těchto božských orgánů.

Poutní chrám v Bystrém sehrál také důležitou roli ve filmu Všichni dobří rodáci|foto:Zdeněk Bláha,Český rozhlas

A na své si přijdou také filmoví znalci. V Bystrém se totiž natáčel slavný film Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci. Právě kvůli kostelu a jeho okolí si režisér vybral město pro natáčení v 60. letech minulého století. Kostel hraje významnou roli v řadě scén. Ostatně vede k svatostánku naučná stezka městem po stopách Rodáků v Bystrém. Zavede vás také až za město ke slavnému stromu Rodáků.