Poutní místo nad Javorníkem vzniklo díky žíznivým vojákům. Nebo zamilovanému učiteli?

Nejlepší cesta ke kapli vede ve stopách někdejších procesí, od farního kostela Nejsvětější Trojice v Javorníku po cyklotrase vedené po úzké asfaltové silničce proplétající se kaštanovou alejí. Červeně značená turistická trasa míří oklikou přes zámek Jánský Vrch, ale nakonec se obě trasy spojí a končí na okraji lesa, kde stojí půvabná novogotická kaple.

Podle historických záznamů jde o již třetí kapli na tomto místě. Vznikla v letech 1893 až 1894. Vybudoval ji javornický stavitel Alois Utner za peníze věnované manželkou koželuha Aloise Lorenze Emilií. Chtěla tak poděkovat Bohu za záchranu syna, který se málem utopil v rybníce po pádu z mostu. Kapli vysvětil 21. června roku 1896 probošt Josef Schindler.

Ještě před tím zde stála kaple z roku 1806. Měla malou věžičku a na ní zvon. I ta ale nebyla první. Původní stavbou údajně byla pouze malá dřevěná kaple s obrázkem sv. Antonína Paduánského, o jehož původu se vyprávějí hned dvě legendy.

První spadá až do období čarodějnických procesů na Jesenicku na konci 17. století. Podle ní dal obrázek na kmen dubu poblíž dnešní kaple učitelský pomocník Adam Antonín, prý v zoufalství nad ztrátou milované dívky. Pověst praví, že dívka zemřela na mučidlech poté, co byla obviněna z čarodějnictví. Učitel ve svém zármutku utekl do lesů, kde žil jako poustevník.

Pramen vody, který zde prý odkryli chorvatští vojáci|foto: Miroslav Kobza

Historikové se ale přiklánějí spíš ke druhé legendě. Podle ní zde za druhé slezské války v letech 1744 až 1745 tábořil batalion Chorvatů pod vedením Hegaditze den Wald. Ti měli chránit rakouské vojsko před vpádem Prusů přes tento hřeben. Na kopci ale nebyla voda, a tak vojáci trpěli žízní. Začali tedy kopat studnu, dokud nevytryskl ze země osvěžující pramen. Jeden z velitelů prý vyřezal z vděčnosti z lipového dřeva sochu sv. Antonína a pověsil ji na smrk na místě pramene pitné vody, která prýští dodnes.

Poutní místo hlídá i socha světce

Kromě kaple tak nad Javorníkem najdete i studánku a nad ní mohylu se soškou Panny Marie. Zdejší voda má prý moc uzdravovat pocestné, ale ověřeno to není. Kromě toho zde od roku 2011 stojí i obrovská dřevěná socha sv. Antonína. V rámci dřevosochařského sympozia v nedalekém Račím údolí ji vytvořil hanušovický řezbář Jaroslav Pecháček.

Hned vedle kaple se nachází ještě jedna místní zajímavost. Dávní správci se rozhodli zpříjemnit poutníkům cestu dále do Rychlebských hor, a tak prokopali val údolí, kde je kaple umístěna, až k nedaleké cestě k Čertovým kazatelnám hlubokým úvozem.

Sochu sv. Antonína zde vytvořil řezbář Jaroslav Pecháček z Hanušovic|foto: Miroslav Kobza

A ještě jednu pozoruhodnost stojí za to v souvislosti s kaplí sv. Antonína prozradit. Má totiž téměř identické dvojče, a to dokonce poměrně nedaleko odsud. Stojí uprostřed osady Nýznerov, která je místní částí Skorošic, kam chodí turisté obdivovat hlavně slavné vodopády na Stříbrném potoce. Je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie a je o něco mladší než kaple sv. Antonína.