Prachovské skály stráží usměvavý Pelíšek. Dohlíží na ně už skoro 80 let
V samotném srdci Prachovských skal na Jičínsku, u kdysi proslulého letního koupaliště narazí turisté na podivnou dřevěnou skulpturu, která připomíná indiánský totem. Jde o strážce skal Pelíška, který svým vzhledem a výrazem ve tváři odkazuje k bohům Radegastovi a Perunovi.
Pelíšek vartuje u přítoku z údolí Na Vodách pod Hrádkem, asi půl kilometru od Turistické chaty. Narodil se v tragické pomnichovské době 15. března 1939. Totem byl vztyčen 10. června 1939 k dlouho chystaným srpnovým oslavám 60. výročí Klubu českých turistů v Jičíně. Tato událost se však z pochopitelných důvodů zúžila jen na skromnou slavnost. Pelíšek kupodivu nepodlehl těžké době ani pozdějším četným útokům vandalů. I dnes, s dobráckým šklebem střeží své teritorium, i když ve staronové podobě.
Tři a půl metru vysoký dubový sloup, na vrchu s rozšklebenou maskou lemovanou hrotitou čelenkou, byl zhotoven před bezmála 80 lety na náklady Krajanského spolku Jičín v Praze, zřejmě z iniciativy jeho tehdejšího předsedy Augustina Seiferta, a podle návrhu architekta Ladislava Horáka.
„Měl podobu jakéhosi praslovanského bůžka, jak si jej představoval a kreslil například Mikoláš Aleš nebo v ilustracích k Jiráskovým Starým pověstem českým Věnceslav Černý. Pelíšek měl symbolizovat ducha a ochránce zdejších, už v pradávnu osídlených skal. Sloup prý vážil čtyři, maska a čelenka téměř jeden metrický cent. Dílo za dozoru inženýra Horáka vyrobila v Praze na Královských Vinohradech řezbářská dílna Františka Brože, rodáka z nedaleké Železnice,“ přibližuje historii totemu folklorista Pavel Kracík.
Není maska jako maska
Po roce 1989 byl Pelíšek dvakrát poškozen. Poprvé jeho masku někdo strhnul a hodil do sousedního potoka, podruhé zmizela úplně. Proto jičínský výtvarník Josef Bucek vytvořil pro původní sloup dřevěnou masku a novou čelenku. I tu však někdo ukradl, a tak ji v roce 2000 nahradil novou z pálené hlíny. Ta se stejně jako čelenka výrazně lišila od originálu.
Pelíšek dál chátral, až přišla skupina nadšenců, kteří si nechali udělat kopii původní skulptury z roku 1939 od amatérského řezbáře Jana Macouna z Prachova. Práce podpořil jičínský mecenáš Václav Rybařík a v roce 2014 se údolím „rozhlédl“ staronový strážce, který na rozdíl od svých předchůdců zatím zůstává v přírodní podobě, tedy bez barev.
Nejkratší cesta k Pelíškovi vede od Turistické chaty. Náročnější turisté mohou vyzkoušet trasu od Maršova, pod Ervínovým hradem a údolím Na Vodách nebo od skalního hradu Pařez přes Laholi a údolí Na Vodách pod Hrádkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků