Pramen Odry byl dlouho neznámý, později byly dokonce dva
Odra je bezesporu jednou z nejvýznamnějších evropských řek. Nejenže je páteřní řekou Slezska, ale stará se o odvodnění značné části střední a severní kontinentální Evropy. Její pramen najdeme jen pár desítek metrů od vrcholu Fidlova kopce - nejvyšší hory Oderských vrchů, na katastru vesnice Kozlov na Olomoucku.
Když se chvíli ponoříme do řeči čísel, Odra umí doslova ohromit. Je 854 kilometrů dlouhá, z toho 112 kilometrů toku probíhá krajem v České republice. Odvádí vodu z 118 861 kilometrů čtverečních středoevropské krajiny. Její konec najdeme u přístavu Štětín v Polsku, na břehu Baltského moře Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovy Usedom a Wolin, mezi nimiž vede pouze úzký kanál (Swina), který ústí do Pomořského zálivu. Už pár kilometrů po opuštění území České republiky je řeka Odra splavná a její tok po celé délce brázdí nákladní lodě. V minulosti byla právě říční doprava zdrojem bohatství pro města na jejím toku.
Prameny velkých řek bývají do jisté míry magickými místy, opečovávanými a často navštěvovanými. U Odry tomu však po dlouhou dobu bývalo jinak. Ještě před pětadvaceti lety při návštěvě pramene této řeky hrozila turistům polízanice s vojenskými orgány a možná i vězení. Pramen Odry totiž ležel a vlastně dodnes leží ve Vojenském prostoru Libavá.
Po roce 1990 byla vytyčena turistická trasa z Kozlova. I dnes však někdy přehrazuje vstup k prameni závora a upozornění, že můžete vstoupit pouze o víkendech a státních svátcích.
Pokud se ovšem k prameni dostanete, objevíte magické místo, kde v nadmořské výšce 632 metrů začíná potůček, který má na svém konci více než kilometr na šíř a připomíná spíše jezero než řeku.
Na prameni Odry je také zajímavé, že vyvěrá jen pár desítek metrů pod samotným rozvodím a o dalších pár desítek metrů dále k jihu pak spatřuje světlo světa potok Olešnice, který ale odvádí vody z této oblasti do povodí Moravy a tedy do tisíce kilometrů vzdáleného Černého moře.
V lidských dějinách se Odra objevuje již dávno. Samotné jméno Odra je prokazatelně předslovanského původu. I latinské pojmenování Viadura či Viadrus se objevuje již mnohem dříve, než jej zachytávají české písemné prameny. Už v roce 892 se ve Fuldských letopisech zmiňuje kronikář o tom, jak kníže Svatopluk poslal poselstvo lodí po Odře. Ještě starší záznam z počátku 9. století uvádí, že se dávní Slované dělili na žijící v Čechách a na Odře.
Samotný pramen Odry byl ještě tajemnější. Adam Brémský ve svých Dějinách arcibiskupů hamburské církve ve 2. pol. 11. století. Píše, že Odra pramení kdesi v zemi Moravanů.
Na místě, kde Odra pramení, býval odpradávna hustý horský prales. Roku 1716 se jím prodral majitel spálovského panství, spisovatel a rada olomouckého biskupa Karel Ferdinand Schertz. Byl prvním, kdo se zabýval hledáním pramene Odry a o svých poznatcích vydal útlou publikaci.
Mnohem zásadnější návštěvou však byla ta, která je zapsána v kronice města Odry z roku 1830. Podle ní se k prameni vydali roku 1823 dva obchodníci. Jeden byl z Frankfurtu nad Odrou a druhým, který prvního doprovázel, z Vratislavi. Obchodník z Frankfurtu byl velice zvědav a chtěl vidět pramen řeky Odry, na jejímž toku už 18 let provozoval dobré obchody a stal se tak jedním z nejbohatších obchodníků. „Protože místo a les, v němž Odra pramení, patří hraběti Podstatskému z Veselíčka, k němuž jmenovaní obchodníci přišli, dal onen obchodník s vědomím majitele vysekat lískové křoví a vyzdít na místě malou studánku, čtyři střevíce hlubokou studánku, v níž pramen vyvěrá. Nad touto studní dal pak vystavět pěknou besídku na šesti silných dřevěných sloupech, aby budoucím zanechala trvalou památku,“ praví kronika.
Dřevěný přístřešek, vystavěný nad pramenem cizím obchodníkem, však časem zchátral a tak byla na jeho místě roku 1855 postavena zděná kaplička, jejíž stavbu financoval sám hrabě Podstatský-Lichtenstein. Při velké vichřici byla roku 1910 padajícími stromy rozbořena.
Zajímavé je, že po docela dlouhé období byly prameny Odry vlastně dva. Kromě toho současného tvrdili majitelé sousedního panství, olomoucké kapituly, že skutečný pramen Odry je ten, který vyvěral na jejich pozemcích cca 80 metrů od současného pramene. Nechali zde studánku upravit a nad ní zasadit dubový čtyřhranný sloup se stříškou, s obrazem Panny Marie. Voda z tohoto pramene stékala do zděné studánky prvního pramene. Příroda však spor vyřešila sama. Pramen ještě před II. světovou válkou zcela vyschnul.
Šestiboká besídka nad současným pramenem byla v meziválečných letech svědkem rozvoje turistiky v této oblasti. To platilo až do II. světové války, kdy lidé nejprve měli jiné starosti a poté byl prostor kolem pramene zcela uzavřen. Naštěstí se na pramen Odry nezapomnělo a už v osmdesátých letech zde Vojenské lesy a statky šestiboký altán nad pramenem opět obnovili. Po otevření stezky a prostoru se sem tedy turisté opět dostanou. A zase sem jezdí i z daleka. Dokonce i návštěvníka z Frankfurtu nad Odrou zde opět po staletích můžete potkat v němém úžasu, jaký to pramínek tvoří řeku v jeho domovině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
