Pražská Jindřišská věž představuje světový unikát. Je „věží ve věži“

Zvonice byla postavena v gotickém slohu v letech 1472 až 1476. I s okolními pozemky patřila do majetku řádu Křižovníků s červenou hvězdou. O sto let později byly na věž umístěny hodiny. Po stranách ciferníku si dodnes můžete prohlédnout znaky Starého a Nového Města a zemí Koruny české.

V roce 1648, při obléhání Prahy Švédy, sloužila věž jako útočiště obránců a byla pobořena švédskou dělostřelbou. K dalšímu dělostřeleckému poškození došlo v roce 1757, kdy po bitvě u Štěrbohol oblehla Prahu pruská vojska. V roce 1801 nevydržela střecha nápor vichřice.

Pohled z vyhlídky v desátém patře Jindřišské věže|foto: Jindřišská věž

Ke konci 19. století byla věž neogoticky přestavěna podle návrhu architekta Josefa Mockera. Po rekonstrukci dosáhla výšky 65,7 metrů a stala se nejvyšší volně stojící zvonicí v Praze.

Ve vnitřní věži je muzeum, galerie i restaurace

„V roce 2002 byla dokončena unikátní vestavba nových pater a výtahu v útrobách věže. Zcela se podřídila požadavkům památkářů, a tak se železobetonová samonosná konstrukce vůbec nedotýká kamenného zdiva původní zvonice. Vznikla tak vlastně jakási ‚věž ve věži‘,“ popisuje kastelánka Lucie Dolfi.

Zvonkohra sestavená z 10 zvonů s 1.152 melodiemi|foto: Jindřišská věž

Výtahem nebo pěšky po schodech se můžete dostat až do desátého patra. Ze zdejší vyhlídky budete mít Prahu jako na dlani. Poslechnete si zvonkohru deseti zvonů od zvonaře Petra Rudolfa Manouška, která dokáže přehrát 1.152 různých melodií. Prostor pod původním dřevěným krovem bývá využíván třeba k literárním večerům.

V šestém patře je umístěna expozice Pocta Jindřišské věži a ve čtvrtém patře Muzeum Pražských věží. Galerie ve třetím patře se věnuje mladým umělcům. V dalších patrech najdete kavárnu, toalety nebo restauraci, kde, máte-li dostatek odvahy, můžete poobědvat třeba přímo pod původním zvonem Maria.