Pražský starý Prosek je jen kousek od stanice metra. Přesto působí jako starobylá vesnička
Příroda, skály, jeskyně, vyhlídky, vinice. A vesnička s kostelem a návsí. Vypadá to, jako bychom se ocitli kdesi daleko za Prahou, ve skutečnosti stojíme jen pár kroků od zastávky metra na dohled proseckého panelákového sídliště. A čeká nás procházka starým Prosekem v deváté městské části hlavního města.
Prosek zaujímá jihovýchodní část náhorní plošiny mezi sousedními údolími - vysočanským, libeňským a střížkovským. Dominantou Proseku je panelové sídliště ze 70. let 20. století, které zabírá většinu území. Jako zjevení pak působí starý Prosek, který zahrnuje nádherné vyhlídky na město, přírodní památku Prosecké skály a také vinici Máchalku ve svahu pod Prosekem.
Historie území, na kterém se dnes Prosek nachází, sahá až do doby kamenné. Název Prosek se objevuje v 10. století našeho letopočtu. Přibližně od té doby tu stála osada a později vesnice. Hlavní stavbou starého Proseku je kostel svatého Václava. Trojlodní románská bazilika pravděpodobně z druhé poloviny 11. století s románskými malbami. Název Prosek zřejmě souvisí s tím, že tudy kdysi vedla prosekaná obchodní cesta z Prahy na sever.
Vedle kostela stojí sokolovna, což je bývalý statek U Hausmanů, původně z roku 1850. „Není příliš známou skutečností,“ píše v knize Praha neznámá III její autor Petr Ryska, „že v této sokolovně bylo od května 1942 až do skončení německé okupace ukrýváno oblečení československých parašutistů skupiny Anthropoid Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše a také několik granátů. V přilehlé kuželně, jež dříve rovněž patřila k sokolovně a která byla zbourána v souvislosti s výstavbou sídliště, prý parašutisté na jaře roku 1942 několikrát přespali.“
Na přelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé Podvinské tvrze, která ležívala na rozhraní Proseku a Libně. Za husitských válek i během třicetileté války utrpěl Prosek, jako ostatně řada jiných míst, velké škody. Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později byl připojen k libeňskému panství. Stávalo tu několik usedlostí, krčem či hostinců. A ještě dnes tu objevíte budovu bývalé školy.
Začátkem 20. století v souvislosti s průmyslovým rozvojem Vysočan a Libně se Prosek začal zaplňovat dělnickými domky a stal se periferní dělnickou kolonií. K Praze byl připojen 1. ledna 1922. Skutečný zlom pak nastal ve druhé polovině šedesátých let výstavbou sídliště Severní Město.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
V Íránu se ozvaly exploze. Podle médií protivzdušná obrana sestřelila tři drony nad Isfahánem
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Kadyrova ‚drahého bratra‘ zatkla policie v Dagestánu. Osvobodit ho přijelo čečenské komando