Přívoz přes Labe z Velkého Března do Povrlů vozí lidi, kola, auta, koně i velbloudy
Pokud hledáte přívoz na Labi, který převeze kohokoliv a cokoliv, pak vám můžeme doporučit přívoz Velké Březno-Povrly na Ústecku na severu Čech. Tam totiž převážejí lidi, kola, auta, náklaďáky, traktory, ale třeba i velbloudy a koně. Přívoz Velké Březno-Povrly je významnou spojnicí mezi oběma břehy řeky Labe v polovině cesty mezi Ústím nad Labem a Děčínem.
Přívoz Velké Březno-Povrly převáží turisty, ale i lidi, co jedou do práce nebo za nákupy. Nedávno na dva měsíce z Labe zmizel, protože musel absolvovat povinnou údržbu. Opravili na něm všechno, co je pod čárou ponoru. A trup pak natřeli několika vrstvami barev.
Přívozní prám má označení PP20, to znamená nosnost 20 tun. Jde o tak zvaný upoutaný kyvadlový přívoz, který nemá motor a využívá proudu řeky. Je zavěšený na dolním vodiči, který je ukotvený v jednom bodě. A tím, jak převozník natáčí kormidlem lodní těleso, se prám pohybuje od jednoho břehu k druhému. Hlavní lano je dlouhé 240 metrů a jeho tloušťka je silně předimenzovaná, což znamená, že má lano velký koeficient bezpečnosti. Přívoz je zavěšen na sedmi bójkách.
„Všechna plavidla na řece jsou vybavena vysílačkou, takže pokud se blíží loď, kapitán se převozníkovi ohlásí a ten zůstane stát na domovském, tedy velkobřezenském břehu Labe,“ vysvětluje převozník Tomáš Zedníček, který na přívozu převáží už 28 let. „Převážíme osobní auta, traktory, lidi na koních, ale i velbloudy. Někteří se bojí, jedna řidička si vždycky na začátku plavby položí hlavu na volant, zavře oči a na druhém břehu hlavu zvedne, otevře oči a odjede.“
Přívoz mezi Velkým Březnem a Povrly jezdí za každého počasí a po celý rok. V letní sezoně od pěti ráno do devíti do večera. Pokud tedy odpovídá vodní stav, to znamená, když v Labi nevystoupá hladina nad tři metry anebo naopak neklesne pod 130 centimetrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.