Prohlédněte si největší moravský rybník z výšky. Můžete u něj spatřit i orla mořského

18. březen 2015
Česko – země neznámá

Soustava čtyř Lednických rybníků na jihu Moravy patří mezi nejvýznamnější ornitologické lokality v České republice. Pozorovat místní ptactvo je přitom velmi snadné. Ochránci přírody vybudovali na březích těchto rybníků na Břeclavsku už čtyři speciální ptačí pozorovatelny.

Dřevěné boudy podobné velkým mysliveckým posedům vyrostly i u největšího moravského rybníku Nesyt. Ornitologům i běžným turistům poskytují fantastický rozhled, přestože nejsou nijak zvlášť vysoké. „Stačí, když se pozorovatel dostane nad úroveň pobřežního rákosí a dohlédne na hladinu rybníka,“ popsal Přemysl Heralt z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Jedna z dřevěných pozorovatelen je dokonce bezbariérová. Na vyhlídkové místo se tak dostanou i vozíčkáři anebo rodiče s dětmi v kočárku. Ani cesta na vrchol ostatních pozorovatelen nevyžaduje žádné větší fyzické úsilí. K většině z nich je však nutné dojít pěšky anebo přijet na kole. Ostatně kolem vedou značené cyklistické trasy.

Nad rybníkem se právě vznáší hejno hus

Kdo chce vidět ptáky, nepotřebuje dalekohled

Aby se návštěvníci pozorovatelen lépe zorientovali mezi ptačími obyvateli rybníka, jsou některá pozorovací místa osazena vysvětlujícími tabulemi s obrázky. Nechybí ani vyobrazení orla mořského. „Není tu sice k vidění běžně, ale opravdu se tady zdržuje, stačí mít štěstí. Spatřit orly je možné zejména od podzimu do začátku hnízdní sezóny,“ popsal Heralt.

Znalci vyrážejí na obhlídky rybníků zpravidla s dalekohledy. I bez nich je ale možné spatřit zajímavé věci. Rybníky jsou atraktivní pořád, zvláště na jaře a v létě, kdy se všechno zelená. „Pohled na hladinu rybníka je uklidňující. Navíc hodně ptáků je viditelných pouhým okem,“ dodává Přemysl Heralt.

Každá z pozorovatelen má svůj vlastní typický tvar

Samotné pozorovatelny jsou prakticky jediné stavby na březích rybníka, rozhodně ale nepůsobí rušivým dojmem. Jejich podobu totiž ochránci přírody volili velice pečlivě. „Pozorovatelny jsou ze dřeva, střechy z rákosu. Ten materiál se k tomu vyloženě nabízel, protože tady na Nesytu se rákos pro výrobu došků kosil ještě někdy v polovině 60. let,“ vysvětlil Heralt.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m17!1m11!1m3!1d52329.02861926376!2d16.724598277370795!3d48.77433833985206!2m2!1f0!2f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0x24b663c71e283b85!2zTGVkbmlja8OpIHJ5Ym7DrWt5!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1426674789586" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.