Průkopnický evangelický kostel v Přerově střeží nejstarší socha Jana Amose Komenského

Malé náměstíčko na křižovatce ulic Velké Novosady, Kojetínská a Komenského v centru Přerova slouží spíš jako parkoviště pro desítky aut. Stavba evangelického sborového domu proto poněkud zaniká. Přesto je, včetně prostranství na kterém stojí, symbolem propojení nové evangelické víry a staré bratrské tradice, která v Přerově sahá až do 16. století.

Už na přelomu 16. a 17. století stál totiž nedaleko odsud Na Marku bratrský kostel a spolu s ním i škola. V té se vzdělával a později na ní učil Jan Amos Komenský a také překladatel Bible Kralické, přerovský rodák Jan Blahoslav.

Bratrská komunita zanikla po Bílé hoře a evangelíci se do města vrátili až v polovině 19. století při stavbě železnice. Mnoho odborníků, kteří na stavbu přišli, patřilo mezi německé evangelíky. Ti si za současným nádražím vybudovali malou kapli, což jim dovoloval tehdy již platný toleranční patent. Do kaple docházeli postupně i noví přívrženci protestantské konfese z řad českého obyvatelstva Přerova.

Jenže vztahy mezi Čechy a Němci byly stále napjatější, a tak si česká část evangelického sboru zřídila svoji modlitebnu v ulici Na Loučkách. Postupně se zde ustavovalo společenství evangelické církve, které toužilo po vlastním svatostánku a dočkalo se ho v roce 1907, kdy se díky sbírkám a darům začal budovat současný sborový dům.

První moderní protestantský kostel

Teoretik architektury Emil Edgar považoval přerovský sborový dům za první moderní stavbu protestantského kostela, která odpovídala ideálům české reformace. Podle něj šlo o kostel moderní, vzdušný a nový, zatímco ty okolní ustrnuly v pozůstatcích gotických nánosů. Nic na tom neměnila ani skutečnost, že jeho projektantem byl rodilý Němec.

Sborový dům církve Českobratrské evangelické v Přerově|foto: Miroslav Kobza

Otto Kuhlmann od počátku 20. století navrhoval zejména veřejné stavby a mezitím i evangelické a protestantské kostely. Do roku 1907 měl na svém kontě například stavbu kostela ve městě Chemnitz. Přerov byl jeho první zahraniční projekt a nutno říci, že oproti jeho dosavadním dílům výrazně moderní. Kostel se zázemím pro sbor a kněze vznikl za jediný rok a v roce 1908 už sloužil věřícím.

Přerovský evangelický kostel charakterizují mohutná věž se zvonem a také obloukové vyklenuté průčelí. Bílou fasádu narušuje režné zdivo z kamenů, které má symbolizovat propojení nového sboru s tradicí českobratrského Přerova 17. století. Hlavním liturgickým prostorem je velký sál. Kromě něj zde najdete malý sál využívaný pro bohoslužby v zimě a další obslužné prostory.

Kostel v roce 1997 značně poničila povodeň, kdy vzala za své značná část interiéru a také vybavení. Dnes je však opraven a dokonce památkově chráněn.

Přímo před kostelem stojí v malém parčíku socha Jana Amose Komenského z roku 1874. Jejím autorem je Tomáš Seidan a socha byla pořízena díky nadaci učitelského spolku. Málokdo ví, že se jedná patrně o nejstarší sochu učitele národů v České republice. Měla zajímavé osudy. Do roku 1891 stávala na přerovském Horním náměstí, odkud byla z iniciace katolické církve přemístěna sem. V době trhů se totiž prostí lidé na náměstí k soše modlili. A tak skončila před tehdejším gymnáziem a možná i proto se pro kostel vybral právě tento kout Přerova.