Průřez historií. Kohoutův dvůr ve Dvoře Králové nad Labem slouží jako muzeum a galerie
Kohoutův dvůr ve Dvoře Králové nad Labem se původně jmenoval Bergerův. Jeho současný název přitom nijak nesouvisí s drůbeží, ale s Aloisem Kohoutem, který zhruba v polovině 19. století upravil bývalý zemanský dvůr k obývání. V prostorách Kohoutova dvora nyní sídlí městské muzeum.
Celý komplex byl původně uzavřeným zemanským dvorem, který v roce 1738 postavil Anasthasius Berger, úředník hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby jeho panství v Kuksu. Z původní usedlosti zůstaly tři objekty: hlavní budova, sýpka a konírna.
V hlavní budově jsou nyní dvě stálé expozice. Prostory ve druhém patře přibližují tradici výroby vánočních ozdob, v prvním patře je expozice věnovaná historii města, kde se mimo jiné připomíná textilní výroba na Královédvorsku. Špýchar slouží jako výstavní síň, galerie a přednáškový sál.
Budovy propojuje pískovcový portál s Bergerovým znakem a jeho monogramem, jemuž dominují tři barokní sochy ze školy Matyáše Bernarda Brauna. Místo nad průchodem zdobí reliéf sv. Floriána. Na ochozu je socha Imakulaty Marie, po stranách sv. Jan Křtitel a Jan Evangelista. Nádvoří dominuje kamenná barokní kašna.
Po stopách minulosti nejen za slavným rukopisem
Historická expozice v Kohoutově dvoře rekapituluje nejvýznamnější dvorské události. A to nejen v podobě písemností. Ačkoliv jedna by vaší pozornosti určitě uniknout neměla, a sice kopie Rukopisu královédvorského (originál opatruje Národní muzeum v Praze). Rukopis dodnes vyvolává vášnivé diskuze jeho obhájců i odpůrců.
Archeologický nález pozůstatků románské apsidy dokazuje, že území města bylo osídleno již ve 12. století. Průřez historií v expozici ale začíná daleko staršími archeologickými nálezy a mapou řeckého zeměpisce Claudia Ptolemaia z druhého století, která potvrzuje znalost zemí okolo řeky Labe.
„Ze středověkých nálezů jsou vystavené mimo jiné železné předměty ze 14. a 15. století a neméně zajímavé jsou husitské zbraně a deník Petra Žateckého, který dokládá účast královédvorského rychtáře Řehoře na koncilu v Basileji v roce 1432,“ přibližuje zastupující ředitelka Městského muzea ve Dvoře Králové nad Labem Dana Humlová a dodává, že ani Dvoru Králové se nevyhnuly války. Zejména válka třicetiletá a rakousko-pruská ovlivnily život ve městě, a proto se i jim expozice věnuje.
„Český Manchester“
Návštěvníci se v historické expozici seznámí také s rozvojem řemeslné výroby a vznikem cechů, které byly důležité pro budoucí rozvoj textilního průmyslu v „českém Manchesteru“, jak se městu v době největšího rozmachu textilnictví říkalo. Za zmínku stojí také plastický model středověkého města, dva poklady pocházející z první poloviny 17. století či restaurovaný originál městského praporu z druhé poloviny 18. století.
„Další stálou expozicí u nás je Křížová cesta, cyklus olejomaleb Jana Václava Bergla, umístěný v podkroví Špýcharu. A aby byla stálá nabídka kompletní, pak se ve sklepních prostorách můžete těšit na plastiky našich předních autorů: Otto Guntfreunda, Jana Štursy, Bohumila Kafky a Josefa Wagnera,“ zve za dvorské muzejníky Dana Humlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bariéry, urážky i cestování vedle laboratorních myší. Lidé s postižením zažívají diskriminaci a ponižování
-
OVĚŘOVNA: Podvodníci se známou tváří. Falešný Babiš z lidí opět láká peníze skrz úžasné ‚investice‘
-
Kadyrov umírá. Pokud snaha dosadit nového vůdce vyvolá spory, vypukne další válka, míní analytik
-
Rusko umístilo Zelenského na seznam hledaných osob. Kyjev to označil za ‚důkaz zoufalství‘