První geologické a vodní muzeum v přírodě najdete u Ústí nad Orlicí. Poodhalí vám tajemství naší Země

14. červen 2018
Česko – země neznámá

První geologické a vodní muzeum v přírodě najdete v Pardubickém kraji. Na patnácti stanovištích můžete objevit tajemství naší Země. S touto nabídkou přišli pracovníci svazku Regionu Orlicko-Třebovsko pod vedením Svatopluka Šedy v roce 2001. Naučné tabule jsou udělané tak, aby návštěvníkům poodhalily taje zemských hlubin v místě, na kterém se právě nacházejí.


„Vznik muzea byl přirozeným důsledkem toho, kde se nacházíme. Region Orlicko-Třebovsko má název podle dvou řek - Tiché Orlice a Třebovky. A ty samy o sobě přinášejí geologické poznatky, protože jejich toky si v minulosti musely razit cestu horninami. Takže region sám je takovou první učebnicí geologie a díky tomu tady mohlo vzniknout první geologické a vodní muzeum v přírodě,“ vysvětluje spoluautorka projektu Jana Staňková.


První zastavení je u letiště nad Ústím nad Orlicí. Je věnované vodě, protože v jeho okolí se nacházejí vodní zdroje s kvalitou kojenecké vody. Za dalším stanovištěm se musíte vydat na vlakové nádraží v Ústí nad Orlicí. Když se zde v druhé polovině 19. století stavěla železnice, bylo odkryto velké, několik set metrů dlouhé skalní defilé, které tu v určité podobě zůstalo až dodneška. Na něm pak během dvou staletí působili význační geologové, kteří prováděli výzkum. A kdo je sběratelem zkamenělin, určitě neodejde z tohoto zastavení přírodního muzea s prázdnou. Právě tady je totiž bohaté naleziště.


Dále se zastavíte na stanovišti na Andrlově chlumu, kde vás čeká opilý les. Rostou v něm stromy, které skutečně vypadají, jako by před chvíli notně popily a teď nejsou schopné udržet balanc. Sice se pokoušejí růst kolmo, ale ve skutečnosti ční ze země šikmo, jako známá věž v Pize. „Tato přírodní zajímavost je důsledkem sesuvu půdy, kdy se celé podloží pod stromem sesune a on se to snaží vyrovnat. Když je ten strom starší, tak je zkroucený a špička roste nahoru. A když je ten sesuv čerstvý, tak roste našikmo celý,“ popisuje Jana Staňková.

Logo

autor: BAL
Spustit audio