První pražský panelák měl sedlovou střechu, velké byty a spoustu nedostatků

Pro jeho stavbu byl vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel. Autorem patentu byl Miloslav Wimmer, který v domě pak sám také bydlel.

Nízký, třípodlažní panelový dům se začal stavět v roce 1953. Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Byty měly odlehčený stropní panel, parkety sestavené do čtverců a vestavěné skříně. Oproti pozdějším panelákům se dům lišil i tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem, s ozdobnou římsou a panely kryla omítka.

Pár kroků od prvního panelového domu stojí kulturní památka, Battistova cihelna|foto: Jolana Nováková

První pražský panelák měl ovšem i spoustu nedostatků. „Všude zatékalo, v krajních bytech se voda na panelech srážela a vytvářela se tam plíseň,“ vypráví Petr Ryska, autor projektu prahaneznama.cz. V domě byl navíc malý tlak vody, v prvním a druhém patře tekla jen zřídka. Na praní si lidé nosili vodu ze suterénu, kam se chodili i sprchovat do společné koupelny. Dnes je dům zateplený, barevně omítnutý a jen těžko byste poznali, že je nositelem výše zmíněného prvenství.

Kromě několika dalších realizací se ve výstavbě podobných skeletopanelových domů už nepokračovalo. Železobetonový skelet byl drahý, chyběla kapacita a technologie k masové výrobě, skelety i panely se totiž vyráběly přímo na místě stavby.

Paneláky se ale stavěly dál, jen pomocí jiných technologií. Byly tehdy zdobeny různými detaily, domovními znameními, arkádovými vchody či mozaikami. Dodnes si taková znamení můžete prohlédnout třeba na pankráckém sídlišti Zelená liška.

Dům v Ďáblicích má dvanáct bytových jednotek 3+1, o velikosti téměř 100 metrů čtverečních|foto: Jolana Nováková

Ale zpátky do Ďáblic. Pár kroků od prvního panelového domu stojí ještě jedna zajímavost, Battistova cihelna. Parní a strojní cihelna (první v oblasti Prahy) fungovala od roku 1898 do roku 1939. Byla významným a prosperujícím podnikem, který denně vyráběl až 25 tisíc cihel.

Po znárodnění se do cihelny nastěhovaly výzkumné dílny a laboratoře Stavoprojektu pod hlavičkou národního podniku Prefa. Pec a komín cihelny byly prohlášeny v roce 1996 kulturní památkou, což je zřejmě zachránilo před demolicí. Po roce 2005 začala velká rekonstrukce a dnes v objektu, který také stojí za zhlédnutí, funguje restaurace.