Půvabná vodárenská věž v Českých Budějovicích připomíná středověký hrad

24. listopad 2016
Česko – země neznámá

České Budějovice na jihu Čech jsou městem věží. Najdete v nich Černou věž, Bílou věž a poté, co se navrátila původní barevnost místní vodárenské věži, tak i věž Červenou. Takový je totiž vrcholek stavby, skrz který se rozváděla voda po jihočeském krajském městě až do druhé poloviny 20. století.

Po celý středověk bylo město České Budějovice zásobováno ze studen měšťanských domů a z přilehlých řek. V době renesance byl vybudován dřevěný vodovod napájený z blízkých rybníků východně od města a z Rožnovského rybníka.

V 18. století takto získávaná voda už nestačila, a proto bylo městskou radou v roce 1716 rozhodnuto o vybudování kašny na náměstí, odkud by se voda rozváděla dále do některých ulic. Kašnu zásobovala věžová vodárna postavená v blízkosti starého Lučního mlýna u Vltavy, dokončená v roce 1724. Pohon vodárenského čerpacího zařízení zajišťovalo vodní kolo osazené na náhonu Lučního jezu.

V roce 1882 byla původní barokní vodárenská věž přestavěna v novogotickém stylu. Její výška byla zvýšena na 44 metrů, přičemž do vrcholku věže byla umístěna válcová nádrž o průměru osm metrů a objemu 250 kubíků.

Vodárenská věž rybím okem

V současnosti je vodárenská věž odpojena od vodovodní sítě v Českých Budějovicích. Není ale úplně bez využití. Její armatura totiž tvoří recirkulační okruh vody, který využívá pro svá měření autorizovaná zkušebna vodoměrů.

Kromě toho je možné vodárenskou věž navštívit a spolu s průvodcem si tak projít nejen unikátní technickou stavbu, ale užít si i zajímavou multimediální expozici, věnovanou vodárenství. Návštěvu věže je možné si objednat přes webové stránky www.vodarenskavezcb.cz

autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.