Řádně vychlazené pivo osvěžovalo hrdla Pražanů díky Branickým ledárnám

Zde sídlila správa ledáren - Foto: Jolana Nováková

Zde sídlila správa ledárenFoto: Jolana Nováková

V Praze - Braníku stojí na pravém vltavském břehu, mezi železničním a Barrandovským mostem, ojedinělá technická památka. Areál někdejších Branických ledáren vznikl podle projektu architekta Josefa Kovařoviče, stavebních prací se ujala známá firma Nekvasil. Od roku 1964 jsou ledárny chráněnou památkou, která nicméně dlouhodobě chátrá.

Za myšlenkou vzniku Branických ledáren stáli pražští hospodští a restauratéři, kteří založili obchodní společnost Akciové ledárny. Samotný areál vznikl v letech 1909 až 1911 v pozdně secesním stylu. Pro výstavbu vybrali jedno z nejchladnějších míst na vltavském břehu, kde je průměrná roční teplota až o 3 stupně nižší než na jiných místech Prahy. 

Dominantní budovou a jádrem areálu je vlastní „lednice“, tedy hala železobetonové konstrukce s důmyslným systémem větrání a kanalizace, obehnaná mohutnými zdmi s korkovou izolací. Napravo od ní stojí vila, ve které sídlila správa objektu. Na protilehlé straně uzavírají areál bývalé stáje. Stávala tu i kovárna, kolárna, sklady na ukládání ledařského náčiní, uhelna a dřevníky. 

Celý areál se nachází na pozemcích o rozloze téměř 14 000 metrů čtverečních, samotná „lednice" má 2 300 metrů čtverečních. K řece jsou orientovány zadní fasády objektů bývalých kůlen, skladů a dílen, kolem nichž vede cyklostezka do Modřan. 

Po zbudování kaskády přestala Vltava zamrzat 

Jádrem areálu je vlastní lednice, hala o velikosti 2 300 metrů čtverečních - Foto: Jolana Nováková

Jádrem areálu je vlastní lednice, hala o velikosti 2 300 metrů čtverečníchFoto: Jolana Nováková

Za domy se třpytí uměle vybudovaná zátoka, dnes plná pestrobarevných loděk. Tam dělníci v zimě rozsekávali led vzniklý na Vltavě na bloky, které posouvali bidly a háky k velkým průmyslovým výtahům a dále do haly. Vzdálenost mezi "lednicí" a ledovým přístavem nebyla větší než 25 metrů. 

Koňské nákladní povozy v létě bloky ledu rozvážely po Praze a okolí; do hospod, restaurací, kaváren, řeznictví, zkrátka všude tam, kde bylo potřeba chladit. Provoz Branických ledáren skončil počátkem 50. let 20. století. Podniky tou dobou už bývaly vybavené ledničkami, mrazáky a dalšími chladicími systémy. Ale především: v souvislosti s budováním Vltavské vodní kaskády přestala řeka v Praze zamrzat. A tak nebylo led kde brát. 

Areál bývalých Branických ledáren je skvělým příkladem industriální architektury. Jeho památková hodnota spočívá v dochovaném původním konceptu areálu, v hodnotném architektonickém a technickém řešení budov i dochovaných řemeslných a architektonických detailů. Ledárny jsou několik desetiletí v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupné a postupně chátrají. 

Pořad: Česko - země neznámá  |  Stanice: Rádio vašeho kraje
Čas vysílání: pondělí-pátek 13:04  |  Délka pořadu: 56 minut  
 

Nové články v rubrice

Vyberte si svůj region

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace