Rakovnické Husovo náměstí je přehlídkou všech architektonických stylů

Regionální urbanistická kuriozita má svůj historický původ ve 13. století. Tehdy na území královského loveckého hvozdu v okolí hradu Křivoklátu vzniklo několik měst a vesnic, jejichž společným rysem se stala nebývale prostorná náves či náměstí. Mezi ně patří například Kněževes nebo Rakovník. Rakovnické Husovo náměstí je ale kromě velikosti zajímavé i tím, že se tu dochovaly všechny historické architektonické slohy.

Husovo náměstí má impozantní rozměry, které ho s rozlohou přibližně 400 krát 50 metrů řadí mezi největší v České republice. Historické jádro Rakovníka i spolu s náměstím je městskou památkovou zónou.

Z obou stran ho lemuje architektura vrcholné gotiky. Dominantu v podobě gotického kostela sv. Bartoloměje se zvonicí na protilehlé západní straně stylově vyvažuje řada gotických domů. V jejich blízkosti kdysi vedl potok, který napájel rybníky, které se původně nacházely v samotném centru. Po dlouhou dobu byl kvůli tomu střed náměstí podmáčený. Ještě ve středověku se uprostřed náměstí držela velká louže, kde se brodili koně a máčelo konopí.

Stavba barokního mariánského sloupu, který náměstí vévodí dodnes, proto představovala značně náročnou překážku. Jeho stavba byla v roce 1749 založena na dubové piloty po vzoru výstavby pražského Cisterciáckého kláštera.

Mariánský sloup přitom není na náměstí jediným reprezentantem období baroka. Ve spodní části náměstí se tyčí monumentální barokní radnice s hodinovou věží z let 1734 až 1738.

Obdivovanou novodobou stavbou Husova náměstí je funkcionalistický objekt Spořitelny rakovnické od architekta F. A. Libry|foto: Kateřina Blažková

Architekturu konce 19. století zastupuje rakovnická pošta, která stojí v těsném sousedství a která vznikla podle projektu místního rodáka, architekta Karla Dondy. Fasádu tohoto výstavného nárožního domu zdobí plno půvabných plastických detailů, včetně tradičního symbolu spořivosti a pracovitosti – pilné včely.

Obdivovanou novodobou stavbou Husova náměstí je funkcionalistický objekt Spořitelny rakovnické od architekta F. A. Libry (1934). Fasáda z leštěného černého mramoru zaujme nejen svým stylem, ale především barvou. Na mnoha domech na Husově náměstí se setkáte s keramickými fasádami, popřípadě jen keramickými detaily, vyrobenými ve zdejší továrně na výrobu kachliček a obkladaček.