Romantickou Sedleckou rokli na Plzeňsku tvoří dva zcela odlišné typy hornin

17. duben 2015
Česko – země neznámá

Nedaleko Tymákovského potoka u obce Sedlec na Plzeňsku se ukrývá malá a tak trochu tajemná přírodní památka Sedlecká rokle. I když rozlohou jde spíš o roklinku. V dávných dobách ji vytvořila voda. Zůstaly tu obnažené svahy - i pro nás laiky dvou napohled zcela rozdílných hornin. Pískovce a břidlice. A v nich jsou ukryty zkameněliny dávných mořských obyvatel.

Od obce Sedlec se dostanete až k Tymákovskému potoku, přes který vás na druhý břeh převede lávka místních chatařů. Dále půjdete po lesní pěšině už jen pár desítek metrů. Až uvidíte malý jez, jste v cíli. Od jezu napravo začíná přírodní památka Sedlecká rokle.

Na první pohled vás zaujmou nesourodé horniny, které po obou stranách vystupují ze svahů. Šedou až hnědo-fialovou břidlici poznáte podle jejího charakteristického praskání do tvaru plochých destiček. Zahlédnete tu i zajímavě vybarvené oranžovo-červené pískovce.

Z geologického a hlavně paleontologického hlediska je tohle území výjimečné. Při historických průzkumech se tady podařilo lokalizovat zkamenělé zástupce prehistorické fauny. Čas od času tu odborníci provádějí průzkumy. Vy se ale do hledání nepouštějte.

Břidlice v Sedlecké rokli

Dávné mořské potvory - sedlecilingula a clonograptus

Většinou se totiž jedná o zkamenělé mikroorganizmy uložené hluboko pod viditelným terénem. O významu Sedlecké rokle hovoří fakt, že se jeden dávný zkamenělý tvor jmenuje po nedaleké obci Sedlec. Jde o ramenonožce jménem Sedlecilingulla. Kdysi na tomto místě obýval dno prehistorického moře.

Ve zdejším pískovci byly objeveny jedny z nejstarších clonograptů – vyhynulých prvohorních láčkovců v Barrandienu. Barrandien je oblast mezi Prahou a Plzní, na jejímž území se nachází velké množství geologicky a paleontologicky významných lokalit období starších prvohor.

Mokrýš střídavolistý už kvete

Ale z prvohor zpátky do roku 2015. V přírodní památce Sedlecká rokle i jejím bezprostředním okolí je dnes běžný hospodářský převážně smrkový les. Přesto si tu můžete všimnout i zajímavostí ze současné rostlinné říše.

Například tu brzy vykvete rostlina kakost smrdutý. V létě je roklinka posázená také kapradinami a vytváří tak spolu se skalními útvary kouzelnou atmosféru. Jako nedočkaví jarní návštěvníci jsme se museli spokojit s roklí bez kapradí, zato tam právě kvetl mokrýš střídavolistý.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d6431.328752914281!2d13.501738183275496!3d49.69878449368119!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQxJzU5LjEiTiAxM8KwMzAnMDYuMCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1429261750739" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio