Rozhledna Jeřabina v Krušných horách změnila několikrát jméno i podobu
Do Krušných hor si tentokrát vyjedeme z Litvínova přes Křižatky k rozhledně Jeřabina. V průběhu let měnila jména i podobu, jedno ale zůstalo dodnes - kamenná podezdívka. Stále nese vyhlídkovou věž už od 19. století. Rozhledna nad Litvínovem vyrostla v roce 1874.
Rozhledna Jeřabina měla za dobu své existence celkem tři jména. První Haselstein jí dal klub německých turistů Gebirgsverein pro slavnostní otevření v roce 1874, tehdy byla vysoká 11 metrů. V roce 1929 ji ale zničila vichřice. Po obnově dostala pak název Villing-Weberwarte, na počest zasloužilých německých turistů z Litvínova. A po druhé světové válce dostala své třetí jméno Jeřabina. A není se co divit, protože ty tu rostou kolem dokola.
Rozhledna nabízí krásný kruhový výhled. Vidět je celé České středohoří jako na dlani. Dále nejvyšší hora východního Krušnohoří Loučná s výškou 956 metrů. Vedle je hora nad Osekem, která se jmenuje Stropník a ještě více vpravo se tyčí Kravčák.
Spatřit můžete devět větrných elektráren, ta nejmladší je na Mníšku. Nejblíže od rozhledny stojí Hertina skála, ze které podle legendy skočila z nešťastné lásky dívka z blízké obce Mníšek.
Za druhé světové války sloužil altán německé obraně jako pozorovatelna proti náletům. 28. června 2009 znovu rozhlednu Jeřabinu slavnostně otevřel Sportaerál Klíny. Historizující projekt altánu navrhla podle podoby rozhledny z roku 1929 Petra Holubičková z Chudeřína, tehdejší studentka stavební fakulty ČVUT.
Z Litvínova se k Jeřabině můžete vydat pěšky, po deset kilometrů dlouhé červené turistické trase. Anebo jet 15 kilometrů na kole po silnici. Naštěstí je to vůbec nejméně příkrá silnice do Krušných hor. Auto můžete nechat nad Křižatkami na přírodním parkovišti. A pokračovat pak po žluté značce, k rozhledně je to asi 200 metrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků