Rozhledna na Kohoutu měla oslavovat císaře. Nakonec dostala jen železnou kostru

27. březen 2017
Česko – země neznámá

Na vrchu Kohout ve Valkeřicích na Děčínsku měla být postavena Varta císaře Františka Josefa I. Bylo to v roce 1908 při příležitosti oslav šedesátiletého jubilea jeho panování. Měsíc před oslavami bylo ale jasné, že peníze na dostavbu rozhledny nestačí. A tak jí narychlo nastavili kovovou vyhlídkovou konstrukcí. A provizorium vydrželo na Kohoutu do dneška.

Pět kilometrů jižně od Benešova se do výšky 589 metrů nad mořem zvedá zalesněný vrch Kohout. Na počátku 20. století byl ještě holý a poskytoval daleké výhledy. Jako vhodné místo pro postavení rozhledny si ho vybralo vedení Německého turistického svazu se sídlem v Děčíně.

Psal se rok 1907 a po celé monarchii se již s předstihem rozbíhaly přípravy na oslavy šedesátiletého jubilea panování císaře. Při slavnostním kladení základního kamene 5. května 1907 se proto rozhodlo, že rozhledna ponese jméno Františka Josefa I.

Projekt stavitele Antona Möllera (autora varnsdorfského Hrádku) počítal s výstavbou zděné věže s vysokými okny a s otevřenou plošinou ve výšce 16 metrů. Součástí objektu měla být i restaurace v přízemí. Jenže skutečnost byla nakonec jiná. Předběžně vykalkulované náklady se ukázaly jako podceněné, docházel materiál, čas ubíhal a výročí se nezadržitelně blížilo. Do avizovaného termínu otevření zbýval už jenom měsíc a stavba byla teprve v polovině. Stavební komise se proto rozhodla improvizovat.

Spojila se s Pražskou strojírenskou akciovou společností (tou, která postavila železnou rozhlednu na Studenci) a požádala ji o přednostní dodávku kovové vyhlídkové konstrukce. Do 14 dnů byla opravdu hotová, dopravena na vrchol Kohoutu a namontována na nedostavěnou kamennou podstavu. Nehledělo se na krásu, ale hlavně na splnění termínu.

Rozhledna na vrchu Kohout vznikla v letech 1907-1908

V den císařských oslav, 15. srpna 1908, veřejnost uviděla neobvyklý hybrid kamenné podezdívky a železné konstrukce. Mnoho aplausu mezi estéty nejspíš nevyvolal. Všichni ale tajně doufali, že jde jen o provizorium, a že rozhledna bude dokončena podle původních plánů.

Přání stavitelů se však nepodařilo splnit ani do posledních dnů monarchie, a ani později za první republiky, kdy na louce u rozhledny vznikla alespoň dřevěná chata. Osud tomu chtěl, že podoba věže zůstala do dnešních dnů. Vrchol Kohoutu zarostl a vidět je z něj jenom na východ – na Českou Lípu a Ralsko. Rozhledna je přístupná po celý rok a najdete ji čtyři kilometry jižně od Benešova nad Ploučnicí.

Spustit audio