Rozkvetlé louky se vzácnými liliemi a orchidejemi zdobí stráně v okolí Žacléře

23. červenec 2015
Česko – země neznámá

Krkonoše lákají turisty spoustou přírodních krás. Jednou z nich jsou bezesporu rozkvetlé louky, stráně a bučiny, na nichž od jara do podzimu rozkvétá řada vzácných i běžných květin. Rozhodně jde o mimořádnou podívanou. Jedna taková na vás čeká na stráních Krkonoš v okolí Žacléře, kde právě kvete arnika a vzácné lilie a orchideje.

Každá louka v Krkonoších má svůj vlastní příběh, stvořil je totiž člověk. Původní němečtí osadníci tu po staletí z kamenitých strání doslova vypiplali louky pro svou obživu. Na bezlesých pásech krajiny se pásl dobytek i sklízelo seno. Enklávy měly přísně vymezené plochy pastvin a senišť, kde horalé provozovali důmyslný systém pastvy a sušení sena s časovým režimem hospodaření.

Rozvoj tak zvaného budního hospodářství tak sice znamenal úbytek lesů, ale na druhé straně umožnil vznik pověstných květnatých horských luk, které mají dnes velký význam.

Prstnatec májový

Louky ale s odsunem Němců o své hospodáře přišly a poválečné obhospodařování, respektive spíše vytěžení krajiny tyto vzácné biotopy téměř zničilo. Nyní se jejich majitelé snaží postupně obnovit sečení a šetrné hospodaření. Díky tomu se na krkonošské louky vrací opět některé vzácné druhy rostlin. Třeba na Boberskou stráň.

Stráně nad Žacléřem směrem k Rýchorské boudě byly kdysi přírodní památkou, nyní je území zahrnuto do první zóny Krkonošského národního parku a začíná rozkvétat už s prvními posly jara. Koberce bledulí střídají šafrány a májové orchideje, postupně rozkvétají desítky druhů běžných i vzácnějších rostlin.

Právě zde, na Rýchorách, které patří k východní části Krkonoš, byly vápencové lomy a složení půdy spolu se střídajícími se pásy bučin a luk nabízí některým, u nás jinak vzácným druhům rostlin ideální podmínky.

Na jaře zde v listnatých lesích, v místech, kam slunce svítí jen krátce, než se stromy olistí, vyraší fialové zvonky lilie zlatohlavé. Po celé léto tu pak kvetou náprstníky a cestou na Rýchorskou boudu zase potkáte mléčivec alpský, kýchavici bílou nebo vás překvapí oranžová louka plná lilií cibulkonosných.

Náprstník

Slunné louky se pak v červenci rozsvítí pro toto místo typickou rostlinou - arnikou. Najdete tu ale i nádherné fialové stračky, omněje a zkušenější botanici třeba i orchidej pětiprstku žežulník či dokonce vemeník, jednu z vůbec nejvzácnějších českých orchidejí.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d35642.623885619796!2d15.913643254358277!3d50.640080001654525!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ef231e63046a9%3A0xf12e3476b67fd01c!2zxb1hY2zDqcWZ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1437643840004" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.