Ruina vojnovického mlýna připomíná obec, která zmizela ve vojenském újezdu
Řeka Odra byla se svými přítoky už kousek pod pramenem zdrojem pohonné síly pro mnoho mlýnů a dalších provozoven. Všechny se dnes nachází uvnitř vojenského újezdu Libavá. A všechny jsou v ruinách. Jejich bytelná konstrukce mnohdy představuje jedinou stopu nejen po těchto stavbách, ale také po celých obcích. Jedná se i o případ Vojnovic.
Vesnice Vojnovice, původně nazývaná Kriegsdorf se v historických listinách poprvé objevuje roku 1504, kdy byla součástí libavského hospodářského dvora. Už v nejstarších dobách zde stával mlýn. Jeho původní pohonnou silou ale nebyla řeka Odra, nýbrž Lazský potok, který přitékal do Odry od proslulého poutního místa ve Staré Vodě.
Postupem času přestávala voda z potoka stačit k pohonu mlýnského zařízení, a tak se mlynář rozhodl vybudovat nový náhon z řeky Odry.
Poslední známý vojnovický mlynář Demel přistoupil i k elektrifikaci mlýna a zároveň celé obce. Ve Vojnovicích se proto zřídilo elektrifikační družstvo. Mlynář vybudoval kavernu, do níž byla umístěna francisova turbína. Kromě toho bylo stále v provozu kolo na horní vodu se spádem 4 metry.
Vojnovice po válce potkal nejprve odsun místního obyvatelstva a následně i vystěhování nových usedlíků a zřízení vojenského výcvikového prostoru Libavá. Díky tomu obec zcela zanikla. Právě zbytky mlýna dnes patří k nejviditelnějším stopám po existenci Vojnovic, které jinak připomíná zejména pamětní kámen z roku 1996. V samotném prostoru mlýna se zachovala téměř netknutá kaverna na turbínu a zbytky zdí obytné budovy.
Kousek pod mlýnem překonává řeku Odru někdejší okresní silnice. Kdysi zde stál kamenný most, který podle pamětníků odstřelili při natáčení jednoho z válečných filmů v padesátých letech.
Po vojnovické mlynářské rodině Demelů se ale v okolí zachovala ještě jedna památka. Na Oderském vrchu, 583 metrů vysokém kopci jihozápadně od Vojnovic, stojí v roce 1912 posvěcená socha Panny Marie. Sochu, kterou vytvořil šternberský sochař Schulz, nechal vztyčit právě mlynář Demel.
V minulosti se socha hluboko ve vojenském újezdu stala několikrát terčem střelby, později byla dokonce vyvrácena. Naštěstí ji místní lesáci opět vztyčili, takže dodnes zdobí magické místo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Kadyrova ‚drahého bratra‘ zatkla policie v Dagestánu. Osvobodit ho přijelo čečenské komando