Sběratel z Humpolce má ve svém muzeu váhy z celého světa. Chybí mu jen australské

27. leden 2016
Česko – země neznámá

Už 36 let sbírá Miroslav Moravec z Humpolce na Vysočině váhy. Kupoval, sháněl a střádal, až z toho vzniklo celé muzeum. Pět místností půdy jeho domu je plné vah všech druhů a velikostí. Jsou tam decimálky na vážení brambor, ale i nejpřesnější laboratorní váhy, které dokáží zvážit hmotnost lidského vlasu.

„Zařizovali jsme si kuchyň a chtěli jsme váhy na ozdobu,“ popisuje Miroslav Moravec počátky své sbírky, která v současné době čítá více než patnáct set kusů vah. Těch prvních se tehdy týdny nemohl dočkat a pak se mu jich najednou sešlo hned sedm. A tak je začal sbírat.

Ty první byly takzvané kuchyňky, tedy váhy kuchyňské. Byly těžké, zdobené, se dvěma miskami a sadou mosazných závažíček v dřevěné krabičce. „Jsou to balanční rovnoramenné váhy dvoumiskové. Od firmy KAMOR,“ upřesňuje sběratel.

Od špetky ke kilogramům

Balanční litinové váhy se začaly objevovat na konci 19. století. Bylo to v době, kdy se v kuchařkách začaly dávky potravin uvádět podle hmotnosti. Do té doby to byly například špetky. Hospodyňky ani obchodníci ovšem ještě dlouho poté nevážili v kilogramech. U nás v Rakousko-Uhersku platily libry, které se dělily na loty a ty pak na kventlíky. Libry se pro vážení dodnes používají například v Anglii.

Jedna z místností muzea vah

Miroslav Moravec má ve sbírce i váhy jednomiskové, které vypadají jako hodiny. Ty stávaly v kuchyních na západ od naší hranice. Dodnes jsou na nich dvě stupnice: kilogramová a librová. Samostatnou kapitolu pak představují váhy laboratorní.

Vitrínu mají i závaží

V muzeu stojí i váhy z textilní továrny, z lékárny nebo z různých laboratoří. A nejeden návštěvník určitě pozná váhy, které stávaly ještě před pár desítkami let v obchodech se zeleninou. Patřily k nim zvláštní plechové násypky, ze kterých prodavač sypal brambory přímo do tašky.

Součástí muzea je i vitrína se závažími. Miroslav Moravec tu má jak známá mosazná ke kuchyňským vahám, tak i větší železná s oky na přenášení

Součástí muzea je i vitrína se závažími. Miroslav Moravec tu má jak známá mosazná ke kuchyňským vahám, tak i větší železná s oky na přenášení. Zajímavá jsou i exotická závaží z východní Asie. Místo kilogramů, liber či lotů tam používali různá zvířata. Mouku jste tak odvážili třeba na tři slony.

Ve vitríně je k vidění i jedna kuriozita. Turistický nůž Karla Effy. Miroslavu Moravcovi ho daroval syn známého herce Jiří Effa. Nůž má zubatou čepel, v rukojeti je zabudovaná váha a navíjecí metr.

Muzeum vah v Humpolci najdete hned u dálnice, kousek od stanice STK. Sice nemá pravidelnou otevírací dobu, ale její majitel po domluvě každého rád provede, stačí zavolat na telefon, který najdete na internetových stránkách www.muzeumvahy.nafotil.cz.

Spustit audio