Seznamte se. Muzeum v Bílovci má kouzelné sklepení, kde bydlí přátelští Picmochové

26. červenec 2016
Česko – země neznámá

Muzeum v Bílovci se znovuotevřelo po rekonstrukci v roce 2014. A hned o rok později se v rámci 90. narozenin objevily v jeho sklepení ušaté a nosaté textilní loutky. Ušila je ve své dílně v nedaleké Slatině Ivana Vajdová. Malé skřítky pojmenovala Picmochy.

Rodina malých neposedů proměnila tmavé podzemní zákoutí v půvabný svět tradičních řemesel. Přibližuje život ve venkovských chalupách, svět beze spěchu plný radosti a poctivé práce.

Kouzelní skřítci ožívají samozřejmě v noci. Veselo bývá hlavně u Barnabáše, kde kolem poskakuje pět dětí, zatímco tatínek večer co večer vyrábí ořechovici a knoflíky. Maminka Madlenka pak na knoflíky maluje rozkošné obrázky. Ani u sousedů se nikdo nenudí. Kovář Tvořimír se stará o koňské obutí, kořenářka Gerta zase vaří bylinné masti.

Malí nezbedové nezkazí žádnou legraci, jsou ale vedeni pevnou rukou. Picmoškové pomáhají, kde je potřeba. A protože jich pořád přibývá, stěhují se po okolí kouzelného sklepení a vyrážejí do světa.

Muzeum v Bílovci obývá rovnou devatenáct rozverných Picmochů. Najdete je dnes i u hojně navštěvované expozice dějin města, textilní výroby a správy bíloveckého panství. Ale doma jsou v kouzelném sklepení s původními klenbami. V něm bydlí mnich Jetřich, mlynář Jeroným, pastýř Metůdek a dvě početné rodiny Picmochů.

V bíloveckém muzeu

Když navštívíte bílovecké muzeum, dostanete do rukou navíc sešit Pomocníček. Podepíše si jej každé dítě. Průvodce muzeem poté dělá picmoší holčička Kryšpínka, která dává malým návštěvníkům nelehké úkoly. Musí například najít Barnabášům vzorník knoflíků, a knoflíky v něm spočítat. Pokud si děti se všemi úkoly poradí, zaslouží si nejen pochvalu, ale i razítko do Cestovního pasu - Vanderbuchu.

autor: dam
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.