Skalní stěna Polínského vrchu na Plzeňsku vypadá jako pobřežní útesy

11. leden 2016
Česko – země neznámá

Polínský vrch na severu Plzeňska je dávnou sopečnou čedičovou stolovou horou. Po těžbě kamene na počátku minulého století zde zůstala působivě obnažená skalní stěna. Na první pohled připomíná skalní útesy na pobřeží Anglie. I taková zajímavá místa je u nás možné najít.

Polínský vrch je dobře vidět už z dálky. Za pěkného počasí ho osvítí slunce a působí opravdu úchvatně, zejména jeho částečně odtěžená stěna. Na počátku minulého století tady probíhala těžba čediče.

Ten se používal hlavně do dláždění okolních silnic. Těžilo se zde jen deset let, přesto vzniklo dílo vskutku impozantní. Na jedné straně kdysi oblého kopce vznikla souvislá stěna. Několik stovek metrů široká a přes dvacet metrů vysoká.

Jarmarky na hoře

Vrchol stolové hory, kdysi úplně holé, byl podle některých zdrojů osídlený už v neolitu a době železné. V nedávné historii stojí za zmínku na hoře pořádané tradiční jarmarky. Ty se na Polínském vrchu konaly jednou za sedm let.

Na skálu si troufnou jen horolezci

Konec veselí přišel po druhé světové válce, kdy se z oblasti vysídlilo převážně německé obyvatelstvo. Dnes je Polínský vrch zarostlý křovinami a kromě obnažené skalní stěny působí jako obyčejný kopec.

K Polínskému vrchu se nejlépe dostanete po polní cestě ze silnice Krsy – Polínka. Je to k němu necelý kilometr. Oklikou, když horu obejdete a budete mít na výlet celý den, můžete vystoupat až na její vrchol ve výšce 684 metrů nad mořem.

Ve výhledu z Polínského vrchu ale dnes brání vzrostlé stromy. Přímo po skalách na vrchol to nezkoušejte. Horolezci sem sice jezdí, ale oficiálně se tu lézt po skalách nesmí.

Skály zdobí sem tam borovice. Místo je jako stvořené pro pěkný výlet. Pod kolmými stěnami najdete i ohniště s lavičkami. Když budete ukáznění a budete dodržovat pravidla slušného turisty, můžete si tu i opéct buřty a přitom se kochat krásnou podívanou.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.