Staletou historii dobývání černého uhlí mapuje Muzeum hornictví v Oslavanech

27. duben 2016
Česko – země neznámá

Část renesančního zámku v jihomoravských Oslavanech slouží jako muzejní prostory, ve kterých představuje na velkorysé výstavní ploše Vlastivědný spolek Rosicko-Oslvavanska téměř 250 let dlouhou historii dobývání černého uhlí v regionu.

A Rosicko-Oslavansko se má čím chlubit. „Důl Jindřich II byl vůbec nejhlubší černouhelnou šachtou v republice a jednou z nejhlubších ve střední Evropě. Hloubka těžní jámy až do takzvané šachetní žumpy byla 1 458 metrů,“ popisuje u jednoho z exponátů Petr Kubinský z vlastivědného spolku.

Velkou část expozice zabírají hornické slavnostní uniformy, pracovní oblečení a nejrůznější pomůcky, které horníci používali. „Většina věcí, které se tu nacházejí, pochází přímo z regionu a skutečně kdysi místním horníkům při práci sloužili. Bohužel při rychlé likvidaci dolů po roce 1992 spousta věcí zůstala dole a byl problém po pár letech některé předměty získat. Ale v rodinách havířů se naštěstí řada věcí postupně našla,“ prozradil Kubinský.

Jedna z částí oslavanské expozice zaujala i tvůrce z České televize. Nezajímaly je ani tak vystavené exponáty, jako spíše samotné zámecké prostory. Využili je jako interiéry pro natáčení jednoho z dílů populárních Četnických humoresek.

K vidění je v muzeu i velín oslavanské elektrárny

„Dvě místnosti posloužily jako panský pokoj jedné rodiny, ve které četníci vyšetřovali krádež prstenu. A malby, které vidíte na stěnách, pocházejí právě od televizního štábu,“ dodal Petr Kubinský.

Vedle hornického řemesla vzdává muzeum hold také energetikům. Připomíná například, že Oslavanská elektrárna z roku 1913 byla první parní velkoelektrárnou na Moravě. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout například funkční velín elektrárny ze 40. let anebo expozici dobových rozhlasových přijímačů.

autor: hon
Spustit audio