Starobylý kostel v Černvíru je na rozdíl od ostatních svatostánků natočený na jih

26. duben 2018
Česko – země neznámá

Kostel v Černvíru na Brněnsku už z dálky působí mohutně. Ve skutečnosti ale trochu klame tělem, protože za obvodovou zdí se nachází hřbitov a teprve pak samotná kostelní loď. Dlouhá, ale poněkud úzká. Svatostánek má nicméně spoustu dalších pozoruhodných vlastností.

Jednou z nich je samotné stáří černvírského kostela. „Původní část byla postavena v první půlce třináctého století, nejspíš už v roce 1228. Pak se postupně přistavovaly další části,“ prozrazuje Jindřiška Fafílková, která po svých předcích převzala funkci kostelníka. Kromě toho kostelem Nanebevzetí Panny Marie ochotně provází turisty.

„Kostel působí při pohledu z nedaleké silnice nebo železnice velmi mohutně. Mezi obvodovou zdí celého komplexu a zdí samotného kostela totiž leží ještě hřbitov. Kostel obepíná ze tří stran a dodnes se opravdu používá, je funkční,“ dodává průvodkyně.

Každého nově příchozího zaujme také to, že v kostele najde dva oltáře. Ten skromnější, podobný spíše obyčejnému stolu, stojí na obvyklém místě čelem k lavicím, ten mnohem výpravnější a zdobnější je k nim postavený bokem. Právě ten je v černvírském kostele v jakémsi azylu. „Původně stál v kostele v Mušově. Obec ale musela ustoupit jedné z Novomlýnských nádrží. Kostel tam sice na ostrůvku zůstal, interiér ale skončil tady v Černvíru,“ vysvětluje Fafílková.

Loď kostela je dlouhá, ale překvapivě velmi úzká

Zapálená průvodkyně upozorňuje na další zvláštnost kostela: „Původně byl jeho východ směrem na sever, teď je východ orientovaný na jih. Obvyklá orientace kostelů je přitom z východu na západ. Nejspíš to tady jinak nešlo kvůli skále, na které kostel stojí.“ Ten se totiž rozprostírá na nejužší severní části skalního ostrohu nad řekou Svratkou. Bezprostřední okolí svatostánku tak poskytuje nádherný výhled do okolní krajiny.

autor: hon
Spustit audio