Štola Země zaslíbená v Měděnci ukazuje rozmanité nerostné bohatství Krušných hor

25. březen 2016
Česko – země neznámá

„V Českém království byste nenašli poddolovanější kraj s tak mimořádně různorodými rudami,“ tvrdí o Krušných horách Ivan Cáder, bývalý havíř a průvodce štolou Země zaslíbená v Měděnci. Nejvíc se zde těžily rudy měďnaté, stříbrné, cínové, ale také železné a nakonec i uranové.

Obec Měděnec, kdysi královské horní město, má i název podle těžených rud. A kromě toho i magické kouzlo pro několik nadšenců, kteří se pustili do úpravy opuštěné štoly, aby se návštěvníci mohli na Krušné hory podívat i zevnitř.

První dochovaná písemná zmínka o dolování v Měděnci pochází z roku 1446, ale dá se předpokládat, že se zde rudy těžily ještě před tímto datem. Měděnec se stal královským horním městem, od roku 1520 tu měli privilegium práva svobodného výkupu stříbra.

Město posléze těžce zasáhla Třicetiletá válka, bylo vyrabované a vypálené. Některé doly zůstaly opuštěné, v jiných se dál těžilo. V roce 1646 dostal nový majitel panství hrabě Šlik od císaře Ferdinanda III. právo horní i mincovní. Zajímavé je, že zdejší měděné rudy se využívaly nikoli k výrobě kovu, ale zejména k výrobě vitriolu – tedy kyseliny sírové, což bývala důležitá surovina pro koželužny.

Zemi zaslíbenou zpřístupnili nadšenci

Ještě v 90. letech minulého století se v Měděnci těžilo. Už ovšem ne měděná ruda, ale muskovitické svory. V červenci 1998 pro odbytové i jiné potíže těžba definitivně skončila a havíři dostali výpověď. Někteří se nechtěli s doly rozloučit, a tak vznikla občanská společnost Historické rudné doly Mědník Měděnec. Nadšenci upravili vchod a prvních 150 metrů staré opuštěné Štoly Země zaslíbená.

Detail dřevěných trubek

Návštěvník, který neztratí nervy hned u vstupu, kde se přepočítávají osoby a přemisťují plíšky s čísly, aby záchranáři věděli, kolik osob je dole, si může dopřát mimořádný zážitek. Dostane helmu, plášť i gumovky a může se pohledem na skalní stěny i starobylé nářadí vrátit o několik století zpátky.

Po středověkých havířích zůstaly ve štole zčernalé stropy, stopy ohně, kterým skálu zahřívali, aby se pak snadněji dala rozlámat. Návštěvník se může nechat okouzlit zlatým leskem chalkopyritů, červenavým odleskem pyritů nebo stříbrným třpytem slídy. A když dojde až na konec zpřístupněné štoly, uvidí i posledního krušnohorského havíře v pilné práci.

Další informace o krušnohorském a konkrétně měděneckém těžení – takzvaném krušení, které dalo pojmenování celým krušným horám – najdete ve zdejším Muzeu hornictví v Infocentru.

Ve spolupráci s německou stranou se pracuje na tom, aby byl zdejší region zapsán na Seznam kulturního a přírodního bohatství UNESCO. Krušné hory jsou světově jedinečné mimořádnou rozmanitostí nerostů. Historie dobývání a zpracování nerostů tu má víc než 800 let starou tradici a je zde dochováno množství stavebních, technických i nehmotných památek této lidské činnosti.

Spustit audio