Strakovu studánku u Heraltic kryje velký kámen. Donesly ho tam děti

20. listopad 2015
Česko – země neznámá

V Národním registru studánek je už přes osm tisíc zápisů. Úplně první studánku Pod Strážkem do něj přihlásila Iva Suchá se svým kroužkem mladých ochránců přírody z Okříšek na Třebíčsku. Studánek je v té oblasti nepočítaně, a tak nezůstalo jen u té jedné. Postarali se i o nedalekou Strakovu studánku.

„Pan Straka pocházel z Číhalína a učil ve škole v Okříškách na housle. Údajně má napsáno jako zaměstnání: stálý student na volné noze, hudebník,“ vysvětluje původ názvu Karel Dokulil z Okříšek, který Strakovu studánku letos dokonce přihlásil do ankety Studánka Vysočiny.

Učitel Straka byl nejspíš pěkné kvítko. Dokazují to i vzpomínky jeho žáka, kterého Karel Dokulil vypátral až v Americe. „Říkal, že když k němu chodil na housle a něco neuměl, mlátil ho smyčcem po prstech. Na kamnech měl velký hrnec čaje, ze kterého byl cítit rum. Ke studánce chodil v době, kdy neměl peníze na pivo,“ vypráví Karel Dokulil s tím, že si učitel Straka u studánky občas zahrál na housle.

Kámen donesly děti z kroužku ochránců přírody

Strakova studánka je hezky upravená a krytá velkým plochým kamenem. Na místo ho donesly děti z kroužku ochránců přírody z Okříšek. „To je moje hlavní zásluha, že jsem byla u toho a povzbuzovala jsem je, když nesly ten velký kámen,“ říká s úsměvem Iva Suchá, vedoucí kroužku.

Cesta ke studánce vede lesem, je ale přehledně značená

Strakova studánka není prvním pramenem, o který se okříšské děti starají. Začaly před lety studánkou Pod Strážkem. Iva Suchá ji dokonce nechala zaregistrovat do národního registru studánek, kde má číslo jedna. Národní registr studánek najdete na internetové adrese www.estudanky.cz.

Strakova studánka je dobře ukrytá v lese, dříve prý sloužila k osvěžení zemědělcům pracujícím na okolních polích. „Když půjdete pěšky z Okříšek ke kapličce, tam je polní cesta a žlutá turistická značka. Po té se dostanete na křižovatku do lesa, kde je ukazatel Za Nivou. Odtud po zpevněné asfaltové cestě až nakonec, kde je parkoviště. A odtamtud po potoku až ke studánce,“ popisuje cestu Karel Dokulil.

Spustit audio