Studánka lásky u Konstantinových Lázní léčí srdce mnoha způsoby

30. březen 2015
Česko – země neznámá

Kdo se z téhle studánky napije, tomu láska navždy vydrží. To slibuje dávná legenda návštěvníkům studánky nedaleko Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Dnes se studánce neřekne jinak než Studánka lásky. Není důvod legendám nevěřit. Nehledě na to, že sociologický průzkum v oblasti mezilidských vztahů po požití této vody dosud nikdo neprovedl.

Zdejší voda léčí srdce ale i jinak. Jedná se totiž o vodu minerální. Ta se v nedalekých Konstantinových Lázních užívá mimo jiné k léčbě kardiovaskulárních chorob. Jde o jediné lázně v Plzeňském kraji.

Studánka lásky je součástí pestré naučné stezky. Během sedm a půl kilometru dlouhé procházky se seznámíte se vším, co okolní příroda nabízí. Minerální pramen Studánky lásky vyvěrá v romantickém údolí potoka zvaného Hadovka. Kdysi se mu říkalo Bílý potok. A podle dávné pověry, když se ze studánky napijí dva milenci, jejich láska nikdy nevyhasne.

Okolní lesy jsou proslulé ohromným množstvím hub. Bohužel je tu také jeden z největších výskytů obávané muchomůrky zelené. Takže při houbaření pozor. Studánka lásky sice léčí srdce, na akutní otravu z hub vám ale nepomůže.

Vybarvení mají na svědomí bakterie a železo

Kde se vzala minerálka?

Vznik minerálních pramenů ve zdejší oblasti patří k dozvukům dávné vulkanické činnosti. Část dešťové vody se dostane hluboko pod zem, kde ji prosytí plyny, hlavně oxid uhličitý. A ještě se přidají rozpustné soli sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a železa.

Pod tlakem zemských plynů se pak takto obohacená voda dostává zemským zlomem až nad povrch. A minerálka je na světě. Jak minerálka ze Studánky lásky chutná? To musíte zjistit sami. U studánky nechybí hrnečky, každý může ochutnat zdarma.

Lávka přes Hadovku je součástí stezky

Kromě pramene v údolí Hadovky se další podobné vývěry minerálních vod nachází v korytě Čelivského potoka. Kromě bublání způsobeného vývěrem plynů poznáte taková místa i podle barvy. Jejich okolí je nápadně zbarvené do oranžova. Na svědomí to mají sloučeniny trojmocného železa a železité bakterie.

Naučná stezka je okružní a začíná i končí nedaleko železniční zastávky Konstantinovy Lázně. Vede nenáročným terénem po udržovaných trasách s turistickým značením. Na trase je celkem šest informačních tabulí s odpočinkovými místy.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1653.316653749232!2d12.972084252062066!3d49.862475539236215!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDUxJzQ1LjQiTiAxMsKwNTgnMTcuMiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1427704886050" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.