Švarná Hanka v Beskydech slaví 130 let. Domovníkem na ní býval Petr Bezruč
Beskydský Grúň je malebný horský hřeben. V minulosti býval nezalesněný a na jeho loukách a pastvinách hospodařili lidé z osady Grúň, části Starých Hamer. Rostlo tam obilí, brambory, pásly se ovce i krávy. Pro místní usedlíky a také pro stále častější pocestné otevřela slovenská schovanka Anna Wieliczková v dřevěné chalupě pod vrškem Kozlena „ferlok.“
Prodávala v něm kořalku, pivo, slaninu a další pochutiny. Dařilo se jí, a tak koupila od pana Šiguta větší hospodářství a v budově zřídila hospodu, brzy vyhlášenou po celém okolí.
Anně Wieliczkové říkali na Grúni Hanka. A tak v době, kdy se její hospodě nejvíce dařilo, dostal její podnik název Švarná Hanka. Ačkoli s krásou této ženy to není jisté. Prý byla menší, zavalité postavy, pro příchozí spíše „hrubá Hanka.“ Nicméně podle vyprávění se o ni dva sousedé poprali tak, že se jejich spor dostal až před soud. Tam ji kdosi označil právě za „hrubou Hanku.“ Soudce ovšem namítl, že dotyčná dáma je docela švarná. A tak jí to už zůstalo.
Pojmenování švarná Hanka pak přešlo i na Andělku Píchovou, další majitelku této prosperující hospody posléze přestavěné na turistickou útulnu. Spolu s manželem koupili chatu už v roce 1903. O pár let později se o útulně U Švarné Hanky začalo hovořit jako o „prvním českém horském podniku ve Slezsku.“ A Andělka Píchová dostala ještě jednu laskavou přezdívku - mamulka české turistiky.
Beskydský hřeben Grúň patřil i mezi oblíbená místa slezského básníka Petra Bezruče. Toho pojilo velké přátelství s rodinou Charbulákovou z nedalekého hotelu Charbulák. Ve Švarné Hance tak často pobýval. A v době po svém zatčení a propuštění z vězení v roce 1916 zde podle oficiálního prohlášení majitelů dělal domovníka.
Daleko pravděpodobnější ale je, že si vychutnával krásu Beskyd a sbíral inspiraci pro svou tvorbu. Dodnes ovšem visí na stěnách Švarné Hanky dvě zdobné židle, na kterých prý Bezruč sedával. Posadit se na ně ale může jen ten, komu vyjde kniha ve stejném nákladu jako kdysi Petru Bezručovi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Německo podporuje mír a Rusko je agresor, je to historický paradox,‘ řekl Pavel při pietě na Vítkově
-
8. květen sice znamenal konec války, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli, popisuje historik
-
Cestující objevili štěnice ve vlaku RegioJetu, našli je v lůžkovinách i čalounění v lehátkovém oddílu
-
ONLINE: Rusko podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, vážně poškodilo tři tepelné elektrárny