Trstěnicí vedla slavná obchodní stezka. Později ji proslavila i Jiráskova Vojnarka

9 fotografií

Trstenickou nazvali tuto obchodní stezku až v 19. století. Ne ale podle obce Trstěnice, přestože v době největší slávy stezky už nejspíš existovala. Dokládají to písemné dokumenty. O stezce se mluví už v 10. století a ještě určitě ve 14. a 15. století. A obec má první dochovaný písemný záznam z roku 1340, ve kterém se píše o trstěnickém kostele jako už o dávno fungujícím.

Jméno ale místní lidé stezce dali, stejně jako obci, podle zdejší řeky. Dlouho se totiž jmenovala Trstenice nebo Trstěnice. Prý to bylo kvůli rákosí, tedy třtětí, které na jejích březích hojně rostlo. Dnes se říčka jmenuje Loučná.

Kostel, zvonice a Vojnarka

V Trstěnici je toho ale dnes k vidění víc. Zajímavé je celé trstěnické tzv. návrší, které tvoří dominantu obce. Je tam architektonicky zajímavá budova bývalé městské školy s věžičkou s hodinami, fara, ale hlavně kostel Nalezení svatého kříže s původními gotickými klenbami.

Pohled na oltář a část gotické klenby trstěnického kostela|foto:Zdeněk Bláha

Unikátní je také pozdně gotická zvonice s dřevěnou střechou. Z neznámých důvodů stojí mimo kostel, ale přitom jen pár metrů od něj. Jsou v ní tři zvony z 16. století, na které zvoníci chodí po strmých 69 schodech dodnes minimálně každý týden na mši ručně zvonit.

Hřbitov u kostela často navštěvují milovníci literatury a především díla Aloise Jiráska, který rád jezdíval do Trstěnice v době svého působení jako učitel v Litomyšli. A obec mu byla velkou inspirací. Jako příklad může posloužit příběh trstěnické selky Heleny Benešové, které říkali Vojnarka. Podle ní napsal svou slavnou stejnojmennou divadelní hru. A právě hrob Heleny Benešové je na trstěnickém hřbitově dodnes.

Stejně tak je možné v Trstěnici vidět i její někdejší statek. Ostatně statky tyčící se jako hrady vysoko na stráních nad údolím řeky Loučné, kde Trstěnice leží, spoluvytváří zvláštní až romantický dojem starých časů.