U Mrtole na Plzeňsku stojí 500 let stará lípa. Přežila požár i snahu o pokácení

9. září 2014
Česko – země neznámá

Památný strom Lípa u Mrtole na jihu Plzeňska pamatuje opravdu hodně. Její věk se odhaduje na 500 let. Podle jedné z pověstí se tu dodnes objevují duchové v 15. století zákeřně zavražděných rytířů. Lípa má dutý, zvrásněný a dokonce i průchozí kmen.

Hned na první pohled poznáte, že si za několik století svého života prožila své. Navzdory tomu, že byla v minulosti téměř pokácená, že má ohněm vypálený kmen, jednou téměř shořela, dává její koruna najevo, že tady u Mrtole chce a bude růst dál.

Možná právě zkoušení osudem lípě u Mrtole zajistilo už pětisetletý život. Velká pohroma ji potkala například v roce 1875. Tehdejší lesní poručí chtěl ohněm vypudit v dutém kmenu usídlenou kunu. Lípa ale vzplála. Než stačili lidé přivézt vodu z panského dvora ve Snopoušovech a oheň uhasit, vyhořel vnitřek stromu až po část koruny. Strom na požár zareagoval zhouževnatěním a zvrásněním kmene.

Od té doby má lípa celou řadu dodnes nezahojených otvorů a není ani příliš vysoká. Její dlouhověkost poznáte podle opravdu mohutného kmene. Podle posledního měření v roce 2002 je jeho obvod téměř čtyři metry. Na kmeni byly ještě počátkem minulého století patrné obří výrůstky, připomínají zvířecí hlavy – kravskou, bůvolí a koňskou. Dnes je z nich nejzachovalejší kravská hlava.

Kravská hlava

Co je to vlastně Mrtol?

Lípu najdete nedaleko osady zvláštního jména Mrtol. Na konci 18. století byla v této oblasti jen ladem ležící, neudržovaná pole. Výraz „nechat pole ladem“ se tehdy vyjadřoval termínem „nechat ležet mrtvě“. A takovým zemědělsky nevyužívaným územím se říkalo mrtol. Tak podle místních kronik vzniklo a dodnes se zachovalo jméno osady. To všechno by památná lípa mohla povědět, jen kdyby uměla mluvit.

Naštěstí existují kroniky, do kterých kronikáři po staletí zapisovali významné události. A v jedné z nich zmiňují občas i Lípu u Mrtole. Pravděpodobně kdysi označovala hranici pozemků hrabství Schönbornů a Waldsteinů.

Zelená koruna dokazuje dobrou kondici stromu

Na počátku 15. století žil na nedaleké Nebílovské tvrzi rytíř jménem Strachboj. Byl velice loupeživý a zlý a se sousedy byl neustále v nepřátelství a šarvátkách. Největším nepřítelem Strachboje byl vladyka Štrubina ze Snapoušov. Strachboje se nebál a dokonce na něj i útočil. Jednoho dne naplánoval Štrubina útok přímo na jeho Nebílovské panství. Jeho plán ale Strachbojovi prozradila jedna Štrubinova služebná, rodačka z Nebílov.

Při lsti nebílovských, u tehdy ještě malé lípy u Mrtole, zaútočili na Štrubinovu výpravu a odehrálo se tu strašné krveprolití. Od těch dob se tu prý někteří tehdy zavraždění rytíři v noci zjevují jako duchové. I to prý zažila lípa u Mrtole na jihu Plzeňska. Dostanete se k ní nejlépe po žluté turistické značce, která vede po historické cestě ze Snopoušov do Netunic.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2674.5237289466813!2d13.402479919045916!3d49.61456860487841!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDM2JzUyLjEiTiAxM8KwMjQnMDUuOCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1410255498418" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.