U Mrtole na Plzeňsku stojí 500 let stará lípa. Přežila požár i snahu o pokácení
Památný strom Lípa u Mrtole na jihu Plzeňska pamatuje opravdu hodně. Její věk se odhaduje na 500 let. Podle jedné z pověstí se tu dodnes objevují duchové v 15. století zákeřně zavražděných rytířů. Lípa má dutý, zvrásněný a dokonce i průchozí kmen.
Hned na první pohled poznáte, že si za několik století svého života prožila své. Navzdory tomu, že byla v minulosti téměř pokácená, že má ohněm vypálený kmen, jednou téměř shořela, dává její koruna najevo, že tady u Mrtole chce a bude růst dál.
Možná právě zkoušení osudem lípě u Mrtole zajistilo už pětisetletý život. Velká pohroma ji potkala například v roce 1875. Tehdejší lesní poručí chtěl ohněm vypudit v dutém kmenu usídlenou kunu. Lípa ale vzplála. Než stačili lidé přivézt vodu z panského dvora ve Snopoušovech a oheň uhasit, vyhořel vnitřek stromu až po část koruny. Strom na požár zareagoval zhouževnatěním a zvrásněním kmene.
Od té doby má lípa celou řadu dodnes nezahojených otvorů a není ani příliš vysoká. Její dlouhověkost poznáte podle opravdu mohutného kmene. Podle posledního měření v roce 2002 je jeho obvod téměř čtyři metry. Na kmeni byly ještě počátkem minulého století patrné obří výrůstky, připomínají zvířecí hlavy – kravskou, bůvolí a koňskou. Dnes je z nich nejzachovalejší kravská hlava.
Co je to vlastně Mrtol?
Lípu najdete nedaleko osady zvláštního jména Mrtol. Na konci 18. století byla v této oblasti jen ladem ležící, neudržovaná pole. Výraz „nechat pole ladem“ se tehdy vyjadřoval termínem „nechat ležet mrtvě“. A takovým zemědělsky nevyužívaným územím se říkalo mrtol. Tak podle místních kronik vzniklo a dodnes se zachovalo jméno osady. To všechno by památná lípa mohla povědět, jen kdyby uměla mluvit.
Naštěstí existují kroniky, do kterých kronikáři po staletí zapisovali významné události. A v jedné z nich zmiňují občas i Lípu u Mrtole. Pravděpodobně kdysi označovala hranici pozemků hrabství Schönbornů a Waldsteinů.
Na počátku 15. století žil na nedaleké Nebílovské tvrzi rytíř jménem Strachboj. Byl velice loupeživý a zlý a se sousedy byl neustále v nepřátelství a šarvátkách. Největším nepřítelem Strachboje byl vladyka Štrubina ze Snapoušov. Strachboje se nebál a dokonce na něj i útočil. Jednoho dne naplánoval Štrubina útok přímo na jeho Nebílovské panství. Jeho plán ale Strachbojovi prozradila jedna Štrubinova služebná, rodačka z Nebílov.
Při lsti nebílovských, u tehdy ještě malé lípy u Mrtole, zaútočili na Štrubinovu výpravu a odehrálo se tu strašné krveprolití. Od těch dob se tu prý někteří tehdy zavraždění rytíři v noci zjevují jako duchové. I to prý zažila lípa u Mrtole na jihu Plzeňska. Dostanete se k ní nejlépe po žluté turistické značce, která vede po historické cestě ze Snopoušov do Netunic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Ani na víkend do Minsku nemůžu.‘ Rusko nechce úředníky či státní zaměstnance pouštět za hranice
-
Jak ochránit podmořské kabely? Vždy se něco pokazí. Ujistěte se, že víte, komu volat, radí americký voják
-
Landovský: Ukrajina systémy obrany potřebuje. Rusko bombarduje z 90 procent civilní a infrastrukturní cíle
-
Novinářka: Výjimka z migračního paktu pro Česko? Jde o pravidlo, Ukrajince si můžeme odečíst z nákladů