Ukřižování kolem dokola. Na návrší Byšičky stojí nezvyklá křížová cesta

3. leden 2017
Česko – země neznámá

Návrší Byšičky u Lázní Bělohrad s kostelíkem sv. Petra a Pavla je opředené pověstmi. Traduje se například, že ves, ke které kostelík kdysi patřil, se kvůli prostopášnosti a bezbožnosti obyvatel propadla do země. Důlky vytlačené v kameni u vstupu do kostela jsou prý otisky kolen sv. Petra, který tam klečel a prosil o smilování.

První zmínka o původně románském kostelíku pochází z roku 1267. Dodnes se z něj dochovala rotundovitá apsida na východní straně kostela. Kostel měl původně jen dřevěnou zvonici, která stála odděleně v jižní části přilehlého hřbitova. Koncem 13. století přibyl gotický presbytář a loď, upravená v roce 1718.

V 19. století byl svatostánek už značně zchátralý. V roce 1854 jej nechal opravit majitel panství Alfons Aichelburg. Vznikla hranolovitá věž s novým zvonem. Nahradil původní památný zvon, který ze zvonice někdo ukradl.

U jižní zdi je hned u vchodu do kostela nápadný kámen se dvěma důlky. Údajně je vyklečel zbožný poustevník apoštol Petr, patron svatyně, když orodoval za obyvatele vísky, která zde kdysi stávala. Vesničané totiž nežili spořádaným životem, více času trávili zábavou a vysedáváním v krčmě než prací a modlitbami. Žili nezřízeně, vedli rouhavé řeči, proto měli být potrestáni vyšší mocí. Svatý Petr vymodlil záchranu kostela, vesnička se však propadla do země i s prostopášnými obyvateli. Podle historických reálií ves zanikla za třicetileté války.

Návrší Byšičky s kostelem a hřbitovem je dějištěm Erbenových Svatebních košilí

Kruhová Křížová cesta

Na konci 19. století žil u kostela na Byšičkách poslední poustevník v Čechách, Augustin Hoření, kterému se říkalo Augustinek. Žil z milodarů lidí, obýval domek vedle márnice a v tichu svého osamění promyslel vybudování Křížové cesty. Našel vhodná místa pro 14 kamenných sloupků s pašijovými obrázky. Cesta sloužila k pravidelným pobožnostem až do roku 1930.

Za druhé světové války areál poničila nacistická mládežnická organizace Hitlerjugend, která tam sportovala. Po válce areál dál chátral, sloupy byly vyvráceny a kapličky z velké většiny zničeny.

V roce 1998 se rozhodlo o obnově Křížové cesty. Kapliček se ujal klempíř, sloupky opravil František Žoček z lomu v Lázních Bělohrad. Čtrnáct biblických výjevů namaloval místní umělec a učitel František Koubek. Obnovenou Křížovou cestu vysvětil na Velký pátek v roce 2002 královéhradecký světící biskup Josef Kajnek.

Na Byšičkách se teď každý rok v červnu konají hojně navštěvované a oblíbené poutě. Zvláštností zdejší Křížové cesty je skutečnost, že na Byšičky nevede z okolí, ale je vystavěna kolem dokola po návrší, tedy od kostela zpátky ke kostelu.

Cáry svatebních košil na náhrobcích

Návštěvu Byšiček si ale můžete užít i jako běžní turisté. Z návrší je krásný rozhled po celé Bělohradské kotlině, k dominantám Jičínska, k Veliši a k Zebínu, dále pak na Bradlec, Tábor nad Lomnicí nad Popelkou a na zříceninu hradu Kumburk. Při pohledu k východu je vidět nejvyšší vrchol okolní krajiny - Zvičina.

Kostel sv. Petra a Pavla

Jako milovníci tajemných příběhů a pověstí si zase můžete vychutnat magii místa, kterou umocňuje i spojitost s jednou z nejstarších balad z Erbenovy sbírky Kytice. Byšičky totiž inspirovaly básníka Karla Jaromíra Erbena, rodáka z nedalekého Miletína, k napsání balady Svatební košile.

Pojednává o dívce, která se v opuštění a v bolesti rouhá panně Marii. Za svůj hřích je potrestána. V dramatickém nočním vyvrcholení balady zachrání dívku, která se ukryje do márnice u kostela, zbožnost a pokora. Na okolních náhrobcích ráno lidé najdou cáry svatebních košil.

Hřbitov na Byšičkách však ve skutečnosti působí pokojně až harmonicky, a to i díky vzdušnému nadhledu nad okolím. Při procházce místem posledního odpočinku objevíte i náhrobní kameny se jmény významných regionálních osobností, například hudebního skladatele Karla Moora či spisovatelky Leontiny Mašínové. Další zajímavostí je malý psí hřbitov hned za hřbitovní zdí.

autor: VaW
Spustit audio