Uprostřed přírodní rezervace Rolavská vrchoviště stojí torzo bývalé továrny na cín

3. srpen 2016
Česko – země neznámá

Když se vydáte do Národní přírodní rezervace, čekáte především krásnou zachovalou přírodu. Ovšem v přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště na Karlovarsku objevíte jeden paradox. Uprostřed lesa vás zčista jasna překvapí opuštěný areál bývalé továrny na zpracování cínové rudy.

Několikapatrovou betonovou stavbu v rezervaci postavili váleční zajatci za druhé světové války během pár měsíců. Za dlouhá desetiletí, co někdejší továrna už není v provozu a chátrá, si už téměř vše vzala zpátky příroda.

Součástí továrny byla přibližně 175 metrů hluboká šachta s pěti patry štol. Celkem bylo pod zemí 14 kilometrů chodeb. Byly tu také administrativní a obytné budovy, trafostanice, úpravna vody, sklady, dílny, garáže, konírna a zajatecký tábor za silnicí.

Cínová ruda se v oblasti rýžovala už v 16. století. Původní záměr průmyslové hlubinné těžby ale brzy ztroskotal. Bylo totiž nutné nákladně odčerpávat vodu ze štol a výnosy cínu nebyly takové, jak se předpokládalo. Nehledě na levnou pracovní sílu.

A tak se v květnu 1945 provoz zastavil. K tomu naštěstí přišel i konec války a zajatci, většinou Francouzi a Rusové, mohli domů. Po válce byly stroje demontovány a štoly a šachta navždycky zaplaveny vodou

Hlavní slovo má opět příroda

Za dalších 70 let pokryl mohutnou opuštěnou budovu kromě mechů, kapradin a lišejníků i plnohodnotný les. Na střeše rostou několikametrové smrky.

Pískoviště pro vytěženou a podrcenou rudu

Při vyhlašování Národní přírodní rezervace se záměrně do ochrany zahrnula i opuštěná továrna. Stavba totiž rozdělila původně jedno velké vrchoviště na několik menších. A dnes se na ruinách budovy samovolně množí specifické biotopy.

Zajímavá je také nedaleká vodní nádrž, která zásobovala úpravnu cínové rudy vodou. Dnes vypadá jako přirozené jezero. Na vodní ploše přistávají a loví vodní ptáci, daří se tu vzácným řasám, okolí je poseté vřesovišti a vzácnými vodními rostlinami. Největším vládcem je tak opět sama příroda. Jak v prorostlých betonových labyrintech opuštěné továrny, tak na jezeře Lícha.

Na závěr jedno upozornění. Vstup do areálu bývalé úpravny cínové rudy je možný, ale jen na vlastní nebezpečí. Buďte opravdu hodně opatrní. Stavba sice stále stojí a drží, ale kdo ví, na jak dlouho němečtí projektanti plánovali její životnost.

autor: Pavel Halla
Spustit audio