V Boršicích otevřeli Stezku lovců mamutů. Zdobí ji dřevěné sochy v životní velikosti
V Boršicích na Uherskohradišťsku mají novou Stezku lovců mamutů, která upozorňuje na tamní významné archeologické naleziště jménem Chrástka. Našly se na něm pozůstatky mamutů a dalších zvířat. A také artefaktů starých 10 až 35 tisíc let. Na stezce je mimo jiné umístěno i devět dřevěných soch v životní velikosti, včetně mamuta.
Stezku otevírá brána s nápisem Stezka lovců mamutů. „Nacházíme se přímo v místě, kde byly učiněny nálezy z doby gravettienu, což je třicet tisíc let před naším letopočtem. Je to přímo autentické místo a celá stezka je koncipována tak, abychom procházeli místy, kudy pravěcí lidé dennodenně procházeli,“ říká iniciátor vzniku stezky, místostarosta Boršic za Nezávislé Petr Dula.
Stezka má celkem 11 zastavení a každé z nich se věnuje určité etapě života lovců mamutů. Třeba tomu, jak si obstarávali potravu, jak žili nebo jak se chovali. Jeden z panelů má navíc pomoci zbořit některé mýty o pravěkých lidech.
„Stezka má jednu část, která se jmenuje bořiči mýtů a pověr. Doba pravěkých lovců je v literatuře i ve školních učebnicích popisována tak, že lovci byli špinavé, páchnoucí opice, přehozené jen kusem hadru nebo kůže a používali jen nějaké jednoduché nástroje. To chceme vyvrátit, protože z nálezů vyplývá, že tito lidé byli velice podobní nám. Používali dokonalé technologie, jak lovu, tak zpracování materiálů,“ vysvětluje Petr Dula s tím, že pravěcí lovci uměli tkát a zdobili si vlasy.
Stezka stoupá do kopce, pak zase klesá a kroutí se terénem, což byl záměr jejích tvůrců. „Je takto zaříznutá v terénu, aby lidé nešli jen plynule rovnými cestičkami, ale aby zažili křivolaký terén, který tady lovci mamutů museli zdolávat,“ konstatuje Dula.
Devět soch z topolového dřeva
Jeden z panelů, u něhož najdeme i šamanský sloup, se věnuje spiritualitě a šamanskému umění té doby. „Duchům přikládali tehdy lidé velikou moc a sílu. Jednalo se o přírodní národ, který v přírodě viděl moc duchů,“ vysvětluje autor stezky.
Pod kopcem u konce stezky čeká největší atrakce, zejména pro nejmenší návštěvníky – devět dřevěných soch v životní velikosti. Mamut je ale v jámě, takže je vidět jen od půli těla nahoru.
„Jsou to zvířata z archeologických nálezů v životní velikosti, bohužel mamut byl v té době tak obrovský, že bylo nad naše síly ho vyřezat celého. Je ale zvýrazněna jeho hlavní část, kde vidíme hlavu, kly a velký chobot, aby bylo vidět, jak obrovské to bylo zvíře,“ popisuje Petr Dula.
Sochy jsou vytesané z namořeného topolového dřeva. Pro tvůrce bylo obtížné už jen sehnat dostatečně velké klády, ze kterých by bylo možné zvířata vytvořit. Výsledek jejich práce si mohou zájemci prohlédnout celoročně na Stezce lovců mamutů v Boršicích u Buchlovic na Uherskohradišťsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sociolog: Máte našetřeno, nedostanete dávky. Aby o ně nežádali ti, kdo neplatili odvody a mají nízký důchod
-
Rusové intenzivně bombardují Ukrajinu, aniž by utrpěli výrazné ztráty. Je to poprvé od začátku války
-
Hokejisté Pardubic přestříleli Třinec 6:3 a srovnali stav finálové série na 1:1 na zápasy
-
Poslanci jednali čtyři hodiny o insolvencích. ‚ODS má v otázce oddlužení blíž k ANO,‘ řekl ministr Blažek